Německá kancléřka Angela Merkelová, která bude Evropské unii předsedat v prvním pololetí příštího roku, má kvůli budoucnosti Evropy svolat do Berlína mimořádný summit. Bude se konat napřesrok 25. března, kdy Evropská unie slaví 50. výročí podpisu Římských smluv, tedy zakládajících dokumentů, na kterých společenství dodnes stojí. Na konci úřadování Německa jako předsedy unie pak má být jasný plán, co udělat pro záchranu ústavy, kterou pohřbili před rokem Francouzi a Nizozemci v referendech.
Hlavní tíha se pak přesune do Paříže. Ta euroklub povede v roce 2008 na podzim, a tou dobou už mají probíhat konkrétní "resuscitační" kroky. Francie tak má šanci dát Evropě nový text ústavy.
Nastupuje tak osvědčený francouzsko-německý tandem, který je považován za tradiční motor evropské integrace
"Máme v zásadě dohodu o postupu, nikoli o podstatě věci. Projekt ústavní smlouvy zůstává nedotčen a všechny alternativy jsou možné," citovaly agentury komentář jednoho z diplomatů nynější předsednické země - Rakouska. Podle tohoto diplomata se členské státy nadále neshodují, zda ústavu pohřbít, schválit tak, jak je, nebo ji předělat. Pokud by měla být pozměněna, panuje řada názorů na to, do jaké míry.
Summit se však shodl na tom, aby nastávající dvouleté období využily státy, které ještě smlouvu neratifikovaly. Mají udělat vše, aby se budoucí ratifikace dokumentu podařila. To platí i o České republice. Nutit je ale nikdo nebude.
"Není dobré státy nutit k ratifikaci. To by občany mohlo naštvat a schválně by hlasovali v případném referendu proti," míní analytik bruselského Centra pro studium evropské politiky Marco Incerti.
Klaus vody nerozvířil
Názor většiny vyjadřují například slova slovenského ministra zahraničí Eduarda Kukana: "Ústavní smlouvu potřebujeme. Každá země by měla vyslovit názor, jak pokračovat v ratifikaci. Jsme pro to, aby se prodloužilo období úvah, nemělo by však sloužit jako záminka pro zastavení dalších procesů, například rozšíření."
Mělo tedy smysl se vůbec scházet? "Je dobré, že se debata rozproudila. Období reflexe totiž dosud bylo spíše obdobím spánku a až v posledním měsíci před summitem se zjistilo, že se nic nevyřešilo," míní Incerti.
"Kdo však čekal zásadní průlom na tomto jednání, si neuvědomil složitost situace. Ta se totiž od francouzského a nizozemského veta nezměnila. Je třeba počkat na výměnu francouzského prezidenta a nizozemské vlády. Ne že by to zaručovalo souhlas tamních občanů s ústavou, ale je to alespoň naděje," dodává analytik.
Debatu na summitu nerozvířil ani Václav Klaus, který přijel místo odstupujícího premiéra Paroubka.
Čekalo se, že český prezident proslulý euroskepticismem, využije svých pět minut proslovu, aby projekt evropské ústavy odsoudil. Klaus však vystupoval umírněně.
Přání premiéra Jiřího Paroubka, aby si Evropa poslechla, jaký je pohled Klause respektive celé ODS na evropskou politiku, se tak nesplnilo.
Klaus po jednání smířlivě řekl: "Bylo to velmi klidné a příjemné jednání. Důležité bylo, že jsme odmítli tlačení na další ratifikaci ústavy. Já zdůraznil, že pro Českou republiku to v současné době není na pořadu dne a je to úkol příští vlády, jak se k tomu postaví."
Na závěr zopakoval, že své názory ale nezměnil přes smířlivé zastupování Česka. "Euroústava je chybný projekt," prohlásil. Zároveň přiznal, že se chce účastnit i dalších summitů.
"Se všemi třemi posledními předsedy vlád jsem se snažil domluvit, že bych přijížděl alespoň na jeden summit za předsednictví," uvedl Klaus. Nepřipouští, že by šlo v rámci unie o nestandardní postup, přestože vrcholných schůzek se zpravidla účastní pouze hlavy států s prezidentským či poloprezidentským systémem.
Parlament dál bude pendlovat
Summit pak vůbec nejednal o kontroverzním bodě, jakým je zrušení štrasburského sídla europarlamentu. Tento návrh měl Radě přednést jeho šéf Josep Borrell.
O pendlování europoslanců se na summitu ani nemluvilo sám Borrell nastolil tuto otázku písemně, v dopise rakouskému kancléři Wolfgangu Schüsselovi, protože se mu to tak zdálo adekvátnější. A zamítavou odpověď taky dostal písemně. Při debatě pak žádný šéf národní delegace citlivý problém nezmínil.
Přemisťování mezi Štrasburkem a Bruselem, které stojí zhruba 200 milionů eur ročně, tak bude pokračovat nadále. A to přesto, že internetovou petici za zastavení "takovéhoto plýtvání penězi" podepsalo již bezmála 600 tisíc Evropanů. Podporu by návrh, který by musel být přijat jednomyslně, rozhodně nenašel u Francie.
