Město na jihovýchodě země porazilo tři další města soutěžící o umístění skladu. Někteří místní obyvatelé říkají, že ekonomický rozvoj a další klady plynoucí z umístění skladu je zajímají více než jeho dopad na turistiku.

"Vláda prostřednictvím zákona o ochraně kulturního vlastnictví omezovala rozvoj kyongžské oblasti téměř 40 let. Tohle ale pro místní obyvatele znamená příležitost k rozvoji," řekl agentuře Reuters místní občan Lim Sang-tae poté, co byly oficiálně oznámeny výsledky.

Pro uložení tun nukleárního odpadu v sousedství svého města hlasovalo ve středu asi 90 procent obyvatel Kyongju, což je nejvíce z daných čtyř měst. Volby se zúčastnilo přibližně 70 procent oprávněných voličů.

Výměnou za přijetí skladu nukleárního odpadu dostane město vládní subvence ve výši asi 300 miliard wonů (288,2 milionů dolarů) a dále pět až deset miliard wonů ročně jako poplatek za uskladnění, uvedla jihokorejská média.

V souvislosti se skladem a založením státní Korejské společnosti pro vodní a nukleární energetiku vznikne několik tisíc nových pracovních míst.

Ministerstvo obchodu uvedlo, že zatím není rozhodnuto, zda bude sklad pod zemí nebo na povrchu. Je potřeba místo blíže prozkoumat.

Radní: turistický ruch to neodradí

Zastupitelé města tvrdí, že bude možné skloubit turistický ruch se skladištěm jaderného odpadu. "Zařízení pro uskladnění nukleárního odpadu bude přibližně 30 km od většiny našich kulturních památek, a proto je nevnímáme jako hrozbu," řekl Kim Jae-woo, městský radní pro turistiku.

Ekologičtí aktivisté a občanská sdružení tvrdí, že nukleární sklad představuje potenciální nebezpečí, a že může narušit pověst města Kyongju jako starobylé oblasti plné poklidných svatyň v kopcích, jak se o něm píše v turistických průvodcích.

"Místo pro sklad nukleárního odpadu bylo vybráno bez patřičného uvážení a bez důkladně provedené studie," řekl Lee Sang-hoon, aktivista, který organizoval kampaň proti zřízení skladu.

Turisté do Kyongju proudí také kvůli pohřebištím. Oblast je poseta hrobkami s mohutnými mohylami, v nichž leží ostatky členů královské rodiny a urozených z dynastie Silla, která vládla v letech 57 př. n. l. až 926 n. l.

Majestátní chrám Pulguksa byl postaven v roce 528 a UNESCO jej prohlásilo světovou kulturní památkou.

Kam s ním, se řešilo 20 let

Jižní Korea má málo vlastních zdrojů energie, a proto hodlá elektřinou vyrobenou ve dvaceti jaderných elektrárnách pokrýt přibližně čtyřicet procent spotřeby energie. Šlo by o šestou největší produkci nukleární energie na světě.

Vláda uvedla, že trvalé místo pro nový sklad, ve kterém bude uložen pouze odpad o nízkém až středním stupni radioaktivity, hledala asi dvacet let.

Pokusy vybudovat úložiště například v jihovýchodním přístavním městě Pusan selhaly kvůli ozbrojeným střetům mezi demonstranty protestujícími proti záměru a policií.