Moskva (Od našeho zpravodaje) - Tři čtvrtě století poté, co Stalin založil tzv. zvláštní trojky NKVD, nechvalně proslulý orgán stalinského teroru mající na svědomí tisíce popravených, začala v moskevském Centru moderního umění Vinzavod pozoruhodná výstava. Je věnovaná Stalinovu kultu osobnosti.
Expozice nazvaná Zpátky ni krok, představující práce předních ruských výtvarníků, třeba Dmitrije Vrubela, autora kultovního Bratrského polibku z Berlínské zdi, je podle organizátorů odpovědí na plíživou rehabilitaci Stalina a období jeho vlády.
"Moskevský starosta Lužkov navrhnul ozdobit město plakáty se Stalinem. Přitom před několika lety byl jedním z iniciátorů obnovení katedrály Krista spasitele, kterou dal právě Stalin vyhodit do povětří," říká kurátor projektu Jurij Šebelnikov.
"Hovořilo se o obnovení historické spravedlnosti. Co si ale představují pod historickou spravedlností úředníci a různí představitelé kultury?," ptá se ironicky.
Nerozmrazovat
Výstava se snaží konfrontovat tradiční obraz někdejšího sovětského vůdce, který se objevoval v sovětské propagandě a je dodnes v Rusku stále živý, s alternativním pohledem umělců.
Stalin jako hvězda bulváru nebo jako kontakt v sociální síti, symbolizující moderní pojetí Stalinova kultu. Rudé náměstí, po kterém pochodují zástupy vězňů, či komunistický plakát s nápisem: "Ať žije a vzkvétá naše vlast" a ostnatými dráty sibiřského lágru, parodující sovětskou propagandu.
Jedním z exponátů je rovněž uniforma generalissima s velkou rudou hvězdou zabalená do plastového obalu, ze které kape krev. Celou kompozici doplňují sugestivní samolepky „Uchovejte mimo dosah lidí" nebo „Nerozmrazovat". Na zdi visí Stalinův portrét s výmluvnou otázkou: „Chcete ještě?"
Náš Napoleon
Projekt, který ostře karikuje „Otce národů," neláká pouze antistalinisty. Spíše naopak. „Výstava je zajímavá," říká třicátník Roman, kterému se však nelíbí, že celá výstava je namířená proti Stalinovi.
„Jsou různé názory na to, co znamenal Stalin pro Sovětský svaz a co znamená pro současné Rusko. Ano, udělal hodně špatných věcí, ale ve světě se tehdy dělo mnoho špatností. Já si ale myslím, že pravdu má rčení: Dostal zemi s rádlem a předal ji s atomovou bombou," vysvětluje Roman svůj vztah k Stalinovi.
Umělce Konstantina Latunina, který se přišel na výstavu podívat se svou manželkou, expozice rovněž zaujala, protože sám kdysi namaloval cyklus Stalinových portrétů. Podle jeho slov je výstava přesto příliš politicky korektní a zbytečně potlačuje to dobré, co sovětský vůdce pro zemi udělal.
„Stalin byl hrozná a složitá osobnost," tvrdí asi čtyřicetiletý Konstantin. „Proč ale na Západě mohou mít svého Napoleona, na kterého jsou hrdí, a my ho mít nemůžeme," nebrání se malíř srovnání sovětského vůdce s francouzským císařem.
