Zimmt působí jako analytik v telavivském Centru íránských studií a je autorem knihy Uvnitř Íránu: stát a společnost v islámské republice. V rozhovoru hodnotí víkendový útok, při kterém Írán vypálil na Izrael stovky sebevražedných dronů i raket. A odhaduje, jak by mohla vypadat možná odveta židovského státu.
Izrael podle něj bude útok směrovat spíše na čistě vojenské cíle, která nějak souvisí s víkendovým úderem Teheránu. "Myslím si, že Izrael na tento útok odpoví, ale musí brát v úvahu americký názor, který je jednoznačný. Američané nechtějí velkou válku na Blízkém východě," míní Raz Zimmt.
Dovolte mi v úvodu parafrázovat Shakespearova Hamleta: odpovědět Íránu, nebo neodpovědět? To je, oč tu běží. Jaká je vaše odpověď?
Řekněme trochu komplexnější než ano, či ne. Pro Izrael je velmi těžké neodpovědět a nezaútočit, protože íránský útok nebyl jen symbolický. Šlo o bezprecedentní napadení Izraele a vůbec poprvé nás Írán ostřeloval ze svého území.
Myslím si, že Izrael na tento útok odpoví, ale musí brát v úvahu americký názor, který je jednoznačný. Američané nechtějí velkou válku na Blízkém východě. A izraelská armáda chce především dosáhnout cíle, které si stanovila v Pásmu Gazy, a ne bojovat na íránské frontě. Takže něco Izrael udělá, ale nemyslím si, že půjde o nějaký déšť raket na Írán. Ostatně jak asi víte, Izrael má dlouhou historii určitých útoků na území svých nepřátel, ke kterým se nehlásí nebo je nekomentuje a není známo jejich pozadí. Takže asi tak.
Lze očekávat například útok na íránské lodě v Perském zálivu nebo na ropnou infrastrukturu?
To si nemyslím. Spíš bude směřovat na čistě vojenské cíle. Na místa, která nějak souvisí s víkendovým úderem na Izrael. Ale samozřejmě dopředu nejde nic vyloučit.
Před několika lety se v Izraeli diskutovalo o potřebě zničit íránská jaderná zařízení, podobně jako když izraelská letadla vybombardovala irácký atomový reaktor v Osiraku v roce 1981. Taková možnost je zřejmě nyní mimo hru…
Souhlasím. Jakýkoliv útok na jaderná zařízení by vyvolal válku a dlouhý konflikt. Na to teď není vhodná doba.
V Íránu v posledních letech propukaly protesty a demonstrace proti vládě. Mnoho lidí skončilo ve vězení. V zemi je velká nespokojenost zejména mezi mladými. Považujete režim za stabilní?
Víceméně ano. Poslední protesty, které začaly v září 2022 po násilné smrti studentky Mahsy Aminíové, skončily. Režim doma rozhodně čelí krizi legitimity a viděli jsme, že poslední parlamentní volby měly extrémně nízkou účast. To o něčem svědčí. Ale ozbrojené složky režimu a vedení toho, co se nazývá islámská republika, podle mého názoru mají situaci v rukou a neblíží se něco jako kolaps nebo pád tohoto režimu.
Írán je jednou z mála zemí, která pomáhá Rusku proti Ukrajině dodávkami zbraní. Lze mluvit o strategickém spojenectví mezi Íránem a Ruskem?
Od doby, co začala válka na Ukrajině, se partnerství Ruska a Íránu, řekl bych, vyrovnalo. Dříve Írán mnoho dostával od Ruska a Rusko z Íránu skoro nic, teď je to jinak a jsou to rovnocenní partneři. Rusko potřebuje íránské drony i rakety a dostává je. Íránu toto spojenectví pomáhá překonat mezinárodní izolace a sankce. I když nevíme přesně, co všechno vlastně Írán výměnou za válečnou pomoc Rusku získá. Součástí této koalice je také Čína, což znamená, že pro Spojené státy a Evropskou unii je nyní nemožné dosáhnout shody v postupu vůči Íránu s Ruskem a Čínou.
Věděli iránští velitelé a vůdci dopředu o útoku Hamásu na Izrael loni 7. října?
To je otázka, na kterou v Izraeli neznáme jednoznačnou odpověď. O způsobu provedení toho útoků a načasování pravděpodobně nevěděli. Na druhé straně Írán dlouho pomáhá Hamásu finančně, dodávkami zbraní a technologií. Zástupci íránských Revolučních gard (elitních íránských armádních jednotek - pozn. red.) se často setkávali například v Damašku. Takže věřím tomu, že někteří důležití lidé v Teheránu věděli o takovém plánu, i když neznali konkrétní detaily a načasování.
