Istanbul – Byl to den patrně nejslavnějšího vítězství muslimů nad křesťany. Odpoledne 29. května 1453 vstoupil sultán "dobyvatel" Mehmed II. do chrámu Hagia Sofia. Došel k oltáři a začal se modlit.
Tím bylo rozhodnuto. Chrám Boží moudrosti, postavený ve třicátých letech šestého století, padl spolu s Konstantinopolí. Město se změnilo v Istanbul, chrám v mešitu. Sultán ovšem přikázal nezničit fresky na zdech, pouze je přemalovat.
Turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk v roce 1934 na znamení sekulárního charakteru republiky a také jako gesto smíření mezi islámem a křesťanstvím rozhodl: ani mešita, ani kostel, ale muzeum.
Tento status nejnavštěvovanější a nejznámější památky Turecka se ale nelíbí všem. Sílí volání po tom, aby se stala zpět mešitou.
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která se profiluje jako islámsky konzervativní, se vyjadřuje nejednoznačně. Svaz anatolské mládeže sehnal patnáct milionů podpisů pod petici požadující obnovení mešity (Turecko má 76 milionů obyvatel).
Recitace z koránu po desítkách let
Letos v květnu, poprvé po mnoha desetiletích, zněla prostory Hagie Sofie muslimská modlitba. Imám z Ankary odříkával verše z koránu na zahájení výstavy kaligrafií.
Současný prezident Recep Erdogan před několika dny na shromáždění u příležitosti dobytí Konstantinopole hovořil bojovně: "Nedáme prostor těm, kteří jdou proti naší výzvě k modlitbě. Nedáme prostor těm, kteří chtějí zadusit oheň dobývání, planoucí v srdci Istanbulu 562 let," uvedl prezident.
Nikdy přímo neřekl, že chce slavnou stavbu znovu přeměnit v mešitu. Politici z jeho okolí odmítají spekulace jako fantazie.
Vicepremiér a také člen Erdoganovy AKP Bülent Arinc ale před necelými dvěma roky o Hagii Sofii prohlásil: "Vypadá smutně, ale doufejme, že se brzy začne usmívat." A nepopřel, že tím myslel změnu statu quo.
Podobně navíc mluví i další členové strany.
Pádu Konstantinopole se v Turecku od nástupu Erdogana k moci před dvanácti lety věnuje větší prostor. Velký úspěch měl tři roky starý velkorozpočtový film Dobytí 1453 a v Istanbulu vzniklo nové muzeum Panorama 1453.
Špatný signál pro Západ
Odpůrci se domnívají, že změna by byla pro Turecko katastrofou z hlediska public relations. A kdo ví, zda by turisté ze Západu dál jezdili v takové míře jako dosud.
Bezpochyby by se zhoršily vztahy s vedením pravoslavných církví i Vatikánem, papež František navštívil Hagii Sofii loni v listopadu. Před pouhým půl rokem.
Turecká politická komentátorka Ece Temelkuranová v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedla, že považuje spekulace o změně muzea v mešitu za politickou vypočítavost a snahu vábit voliče.
"Je to věc, kterou zvedly a zvedají islámské konzervativní strany, aby si zajistily hlasy části společnosti, která je nacionalistická nebo islámská. Myslím si, že to nejsou jen prázdná slova a že v budoucnosti se takové pokusy mohou více prosadit, ale v tuto chvíli to, myslím, až tak velké téma není."
Jak známo, Erdoganova AKP sice nedělní volby vyhrála, ale poprvé od roku 2002 nebude moci vládu sestavit sama.
Další turecký politický analytik Mustafa Akyol dává ke zvážení jiný návrh. Když vrátit do Hagie Sofie modlitby, tak muslimské i křesťanské. Nechť se tam mohou modlit muslimové i křesťané.
