Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová se obrátila na ústavní soud kvůli kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu, který prosadila vládnoucí strana navzdory rozsáhlým demonstracím v Tbilisi. Kritici nové normy i hlava státu se obávají, že zákon je vypracovaný po vzoru Ruska a omezí svobodu slova a tisku. Spatřují v něm překážku na cestě Gruzie do Evropské unie. O podání žaloby k ústavnímu soudu informovala gruzínská média s odvoláním na prezidentskou kancelář.

"Připomínám, že zákon ještě nevstoupil v platnost. Začne fungovat za několik týdnů," uvedl v pondělí poslanec za vládní stranu Gruzínský sen Givi Mikanadze, který je předsedou jednoho z parlamentních výborů.

Portál Gruzija online, který Mikanadzeho prohlášení citoval, připomněl, že minulý měsíc zákon namísto prezidentky podepsal předseda parlamentu Šalva Papušavili. Prohlásil tehdy, že ministerstvo spravedlnosti má 60 dnů na přípravu prováděcích předpisů a zřízení příslušné elektronické databáze, ve které se pod hrozbou vysoké a opakovaně ukládané pokuty mají zaregistrovat nevládní organizace spadající pod působení zákona.

Jedna z vůdkyň menšinové opozice Tamar Kordzajová v pondělí podle médií uvedla, že i opoziční poslanci u ústavního soudu do konce měsíce napadnou zákon, který podle jejich názoru odporuje gruzínské ústavě. Opozice podle ní žádá, aby ústavní soud do svého konečného rozhodnutí účinnost normy pozastavil.

Právní předpis, který prosadila vláda premiéra Irakliho Garibašviliho, ukládá zpravodajským médiím a nevládním organizacím povinnost registrovat se jako "organizace nesoucí zájmy cizí moci", pokud získávají více než 20 procent rozpočtu ze zahraničí.

Prezidentka Zurabišviliová zákon v polovině května vetovala, ale její veto přehlasoval parlament, ve kterém má nadpoloviční většinu vládnoucí strana.

Protesty, které Gruzie v uplynulých týdnech kvůli zákonu o zahraničním vlivu zažívala, byly jedny z největších od získání nezávislosti v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991.