Poprvé za posledních patnáct let stojí Česko v cestě německým zájmům.
Němci mají dlouhodobě zájem prohloubit spolupráci v rámci Evropské unie, proto se také kancléřka Angela Merkelová pokouší oživit proces přijetí euroústavy.
Český odmítavý postoj k ústavě a dalšímu sjednocování však určuje euroskeptický Václav Klaus. Z pohledu Němců se může stát politikem, který sjednotí "problémové" státy, dosud odmítající euroústavu.
Vedle Česka patří do této kategorie Britové, Poláci, Nizozemci, Francouzi, Dánové a Švédi.
Přátelská žádost
Kancléřka bude jednat v Praze v přátelském duchu. Klause a spolu s ním i premiéra Mirka Topolánka přesto o něco požádá.
"Bude chtít, aby se čeští politici začali evropskou ústavou zabývat a stanovili jízdní řád, jak chtějí dále postupovat při jejím schvalování," předpokládá Vladimír Handl, který se v Ústavu pro mezinárodní vztahy zabývá Německem.
Něco takového Češi dosud odmítali. "My jsme schvalovací proces nezablokovali, proto není naším úkolem ho odblokovat," vysvětluje jeden z významných úředníků ministerstva zahraničí.
Češi chtějí čekat, až svůj postoj změní Francie a Nizozemsko, které odmítly ústavní smlouvu v referendu.
Proti Němcům za svobodu
Merkelová se s Klausem sejde poprvé za rok a půl svého kancléřství.
"Němečtí diplomaté konečně vzali na vědomí, že je mezi evropskými politiky v této chvíli zřejmě nejvýznamnějším intelektuálním odpůrcem ústavní smlouvy," vysvětluje souvislosti jeden z českých úředníků, kteří příjezd kancléřky připravovali.
Klaus své stanovisko formuloval během ledna: K současné verzi euroústavy nemá smysl se vracet, protože ohrožuje suverenitu členských států. Proto by měl vzniknout nový dokument, který by stanovil hranice, jak mohou evropské instituce ovlivňovat národní státy.
"Jednou provždy (či aspoň na dlouho) definovat optimální rozdělení národního, sdíleného a unijního formou nějakého dokumentu, který se může a nemusí jmenovat ústava," doporučil v Mladé frontě Dnes.
Do této varianty se například nevejde funkce společného ministra zahraničí, který by měl k dispozici dost možností, jak svůj pohled prosadit na úkor národních států.
Klaus už také předem varoval před snahou Německa diskusi o stávající euroústavě vůbec otevřít. Jde o to, "abychom neztratili svobodu nebýt v Unii přehlasováni", popsal v novoročním projevu hlavní riziko, které ústava skrývá pro českou nezávislost.
Pomoc od Herzoga
Nečekanou podporu získal přímo z Německa, kde bývalý prezident Roman Herzog varoval, že evropské instituce ohrožují nezávislost všech členských zemí i jejich demokratický systém.
Herzog šel v článku pro Welt am Sonntag ještě dál než Klaus a navrhl, jak by nová verze ústavy měla vypadat.
Jak dál s euroústavou
ŠEST VARIANT:
Nice
EU by odložila ústavní smlouvu a vzdala reformu institucí. Řídila by se nadále Smlouvou z Nice a měnila jednotlivé politiky, například zemědělskou. Scénář dostal podporu od představitelů Velké Británie, přikláněl se k němu předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Nice+
Počítá s přijetím dílčích změn institucí, doplňujících Smlouvu z Nice. Například by se změnilo složení Evropské komise, nebo zavedl společný ministr zahraničí. Scénář podporoval současný francouzský prezident Jacques Chirac. V průběhu roku 2006 tuto variantu podpořil i Barroso.
Nová smlouva
Značná část obsahu nové smlouvy by se s obsahem ústavní smlouvy kryla, měla by však podstatně méně ambiciózní charakter.
Vytvoření nové smlouvy navrhl polský prezident Lech Kaczyński, podporu vyjádřila i francouzská prezidentská kandidátka Ségolène Royalová a bývalý německý prezident Roman Herzog. V Česku tuto cestu doporučil prezident Václav Klaus, hlásí se k ní také komunisté.
Koalice ochotných
Skupina členských států může realizovat některá ustanovení ústavní smlouvy ve speciálních projektech. Tento plán nemá významnou podporu.
Euroústava+
Ústavní smlouva se po určitých úpravách přijme. Některým státům mohou být uděleny výjimky, může vzniknout i dodatek se všeobecnou platností. Mezi nejvýznamnější zastánce dosud patřila německá vláda a kancléřka Angela Merkelová, dnes postup nejvýrazněji prosazují Lucembursko a Španělsko. Scénář podpořila i Evropská lidová strana a Strana evropských socialistů.
V Česku plán podporují ČSSD a lidovci.
Euroústava-
Začala by platit značná část obsahu smlouvy. Došlo by k vypuštění třetí části, která se zabývá jednotlivými politikami, případně druhá část týkající se lidských práv. Variantu podporuje francouzský prezidentský kandidát Nicolas Sarkozy. V Česku tuto cestu doporučuje Strana zelených.
Zdroj: Petr Drulák a Jan Karlas, Ústav mezinárodních vztahů
Měla by vzniknout nová komora Evropského parlamentu, kde by zasedali ministři členských států a mohli kontrolovat rozhodnutí Evropské komise.
Nová ústava by stanovila maximální pravomoci bruselských orgánů, přitom by každý stát měl právo odmítnout jejich zásah v některých oblastech. Sporné případy mezi evropskou komisí a národními vládami by řešil speciální soud.
Zdržovací taktika
Rostoucímu vlivu Václava Klause nahrává, že se politické strany nedokážou dohodnout na společném postupu vůči ústavě.
Novou, sociálnější ústavu požadují komunisté. Sociální demokraté a lidovci chtějí přijmout současný návrh. Zelení také chtějí aktuální verzi, ovšem jak vysvětluje Vladimír Handl, rozdíly mezi stranami se spíše prohlubují: "Je to tím, že probíhají paralelní diskuse mezi těmi, kteří spolu navzájem souhlasí."
Proto neměla česká exekutiva v minulých měsících jasné zadání. Rozhodnutí o další strategii odložila i trojkoalice, která se ve svém programovém prohlášení k ústavní smlouvě nevyjádřila.
Vláda tedy oficiálně Klausovo stanovisko nepodporuje, nemá však proti němu námitky.
Vondrovo stanovisko
Nejjasněji se zatím vyjádřil vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který odmítl současný text ústavy v úterních Hospodářských novinách: "V dokumentu jsou riskantní pasáže, které umožňují flexibilitu a plíživý, jen málo kontrolovatelný přenos kompetencí z národní na nadnárodní úroveň."
Protože by Česko mohlo přijít o právo veta v důležitých otázkách, není možné současnou verzi přijmout.
Vondrovo stanovisko je méně radikální než Klausovo. Připouští totiž možnost, že nová verze ústavy může vzniknout úpravami současného dokumentu.
"Budeme se snažit pojmenovat, co se nám v ústavě nelíbí," řekl vicepremiér už před časem. Merkelová však bude chtít, aby se Češi vyjádřili jasněji. Například aby řekli, co udělají, až nedostatky pojmenují.
Spojenci proti ústavě
Mezitím hledá česká diplomacie pro svůj zdrženlivý postoj spojence. Patří k tomu Klausova čtvrteční návštěva u polského kolegy Lecha Kaczyńského.
Dalšími možnými partnery jsou země, které svůj postoj k euroústavě také teprve ujasňují.
Francouzskou debatu zřejmě ukončí až jarní prezidentské volby. Segolene Royalová, která kandiduje za socialisty, doporučuje rovněž novou verzi ústavy, její pravicový protivník Nicolas Sarkozy by se spokojil s proškrtanou verzí současného dokumentu.
Nizozemský "jízdní řád" pro ústavu popíše v programovém prohlášení nastupující pravo-levá vláda. Strany budoucí koalice se zatím shodnou jen na tom, že ústavy je třeba, nemůže však zůstat v současné podobě.
Není proč spěchat
Skeptici se odvolávají na Velkou Británii, bez níž si nejde další integraci představit a kde je odpor k euroústavě vůbec největší. Britové nespěchají a tamní labouristé i konzervativci se k ústavě vyjádří až před volbami v roce 2009.
Není tedy proč spěchat. Merkelové však záleží na tom, aby ostatní "problémové státy" nečekaly celé dva roky.
Zatím ji vyslyšeli Dánové. Jejich premiér Anders Fogh Rasmussen ve středu připustil, že nová smlouva může vzniknout po úpravách současného textu.
ČSSD doporučuje, aby také Češi promluvili jasně. Sociální demokraté se obávají, že při delším zdržování může země zůstat mimo hlavní proud evropské integrace, tažený Němci a Francouzi.
Vondra rady odmítá: "Upřímně řečeno jsem ještě nikdy neslyšel hloupější návod pro naši evropskou politiku," napsal v HN.
- PODÍVEJTE SE NA MAPU, V JAKÉ FÁZI JE RATIFIKACE PŮVODNÍHO NÁVRHU EUROÚSTAVY:
