Finsko v neděli čekají prezidentské volby. Do kampaně promlouvají vztahy s Ruskem

ČTK ČTK
26. 1. 2024 10:31
Udržovat přátelské vztahy s Ruskem bylo vždy důležitým úkolem finských prezidentů, kampaň před nedělními volbami nové hlavy státu ale charakterizuje nebývalé zpřísnění postoje k sousední zemi, píše agentura Reuters.
Prezidentští kandidáti na debatě v Helsinkách 25. ledna 2024.
Prezidentští kandidáti na debatě v Helsinkách 25. ledna 2024. | Foto: Reuters

Podle analytiků se kandidáti na prezidenta Finska poprvé od druhé světové války předhánějí v tom, kdo bude vůči Moskvě tvrdší a kritičtější. Snaží se tak naklonit si voliče, kteří mají obavy z agresivního chování Ruska k sousedním státům.

Jak píše agentura Reuters, Finy rozhořčila ruská invaze na Ukrajinu a znepokojuje je také nárůst počtu migrantů z třetích zemí přicházejících sem přes ruské území. Helsinky se kvůli tomu rozhodly uzavřít celou 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem pro osobní dopravu.

"Zatímco dříve prezidentští kandidáti soutěžili o to, kdo bude udržovat nejlepší vztahy s Ruskem a kdo bude nejlépe schopen interpretovat ruskou politiku, nyní uchazeči o prezidentskou funkci soutěží, kdo bude ve vztahu k Rusku a také v obranné politice nejdrsnější," říká politoložka Johanna Vuorelmaová z univerzity v Helsinkách.

Finský prezident úzce spolupracuje s vládou na zahraniční a bezpečnostní politice země a reprezentuje zemi na schůzkách Severoatlantické aliance. Je také vrchním velitelem ozbrojených sil.

Severská země vstoupila do NATO loni, čímž ukončila svou sedm desetiletí trvající neutralitu. Kvůli rozhodnutí připojit se k Severoatlantické alianci pohrozila Moskva Helsinkám protiopatřeními.

Nový prezident nahradí ve funkci odcházejícího Sauliho Niinistöa, který byl v častém kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Favorit hlasování, bývalý finský premiér a kandidát konzervativní Národní koaliční strany Alexander Stubb, prohlásil, že příští hlava státu bude v mnoha ohledech západním prezidentem. "Země se kloní hodně k Západu," poznamenal Stubb v rozhovoru 12. ledna.

Nacionalistický kandidát Jussi Halla-aho ze Strany Finů, který je zatím v průzkumech veřejného mínění na třetím místě a jehož popularita stoupá, zaujímá ve své snaze dohnat náskok Stubba a liberálního kandidáta Pekky Haavista k Moskvě vůbec nejtvrdší postoj.

Halla-aho, známý svým odporem k Evropské unii a protiimigračními názory, veřejně označil Rusko za "zlotřilý stát" a chce zbavit finského občanství ty, kdo mají rusko-finské občanství.

Proevropský kandidát Stubb v nedávné předvolební debatě tuto myšlenku, prosazovanou Halla-ahoem a dalšími dvěma pravicovými uchazeči, podpořil. Halla-aho rovněž vyzval k přijetí přísných opatření v reakci na iniciativy Moskvy, která podle Helsinek přepravuje k hranicím běžence v odvetě za finský vstup do NATO a posílení obranné spolupráce Finska a USA. Kreml obvinění odmítá.

Helsinky se nyní bojí, že Rusko začne vozit migranty do rozlehlých lesů pokrývajících většinu hranice podobně jak se to dělo na bělorusko-polské hranici. "Musíme být připraveni zatlačovat migranty zpět, tedy odmítat žádosti o azyl od lidí, kteří s největší pravděpodobností nepotřebují nutně mezinárodní ochranu," řekl v úterý v televizní debatě Halla-aho.

Stubb a Haavisto o zatlačování migrantů nemluvili, přiklonili se ale k nutnosti ochrany hranic pomocí síly, pokud to bude nutné.

 

Právě se děje

Další zprávy