Moskva/Manila – Po geopolitických úspěších loňského roku, kdy se mu podařilo vyšachovat z rozhodování o osudu Sýrie nejen Evropu, ale i Spojené státy, se Rusko pokouší proniknout do dalšího hájemství Washingtonu. Novým regionem, kde bude chtít Kreml dokázat svou sílu, se má stát Pacifik.
Asijsko-pacifický region je pro Rusko neznámý. Moskva se do oblasti dlouho snažila proniknout vojensky i ekonomicky, nezvládala ale čelit regionálním konkurentům. Bránu jí teď otevírá filipínský prezident Rodrigo Duterte. Slibuje si, že za to získá ruské zbraně.
Nové kolbiště mocností
Šedivá mořská hladina Tichého oceánu posetá množstvím, často bezejmenných, ostrůvků, tak aspiruje na roli velmocenské kolbiště první poloviny 21. století. Region je plný nevypořádaných územních sporů. Například Spratlyho ostrovy si nárokuje až šest států.
O ostrůvky a obchodní trasy vedoucí Jihočínským mořem na okraji Pacifiku za podpory lokálních spojenců "bojují" i světové mocnosti: Spojené státy a Čína. Zatím jen politickým nátlakem.
Ozbrojeným střetům při přetahování o kusy skal s bohatou mořskou zónou plnou ryb či nerostných surovin bránily psané i nepsané dohody slabších regionálních států s Washingtonem, které brzdily apetit Pekingu.
V loňském roce se situace začala vychylovat. Čína začala budovat umělé ostrovy a posilovat ve sporných zónách vojenskou přítomnost. Regionem současně otřáslo malé politické zemětřesení.
V červenci 2016 prezidentské volby na Filipínách vyhrál populista a exstarosta Davaa Rodrigo Duterte. Svérázný politik, který nechvalně proslul svým nekompromisním postojem vůči drogám, demonstrativně vyostřil vztahy s Washingtonem a začal se poohlížet po nových spojencích: Číně a Rusku.
Rusové v Pacifiku
Moskva se o průnik do asijsko-pacifického regionu aktivně snaží posledních pět let.
Impulsem k ruskému obratu na Východ se stal rostoucí vliv Asie ve světovém dění a začínající neshody mezi Ruskem a Západem. Kremlu ale strategie nevyšla. Projekt výstavby jaderné elektrárny ve Vietnamu zkrachoval, obchodní výměna s nadějným regionálním partnerem – Japonskem – se citelně propadá.
Až Duterte nabídl Rusku lákavé možnosti.
Začátkem letošního ledna dorázily do přístavu u hlavního města Filipín Manily ruské válečné lodě. Během pětidenní zastávky si filipínská delegace v čele s prezidentem Dutertem prohlédla protiponorkovou loď Admiral Tribuc a tanker Boris Butomato.
"Vítáme naše ruské přátele. Můžete zde kotvit kdykoliv a za jakýmkoliv účelem: kvůli cvičení, doplnění zásob nebo, možná, kvůli naší ochraně," nechal se filipínský prezident slyšet během prohlídky ruského plavidla.
Kreml okamžitě reagoval štědrou nabídkou na dodávky zbraní. "Jsme připraveni dodat lehké palné zbraně, některá letadla a vrtulníky, ponorky a další různé zbraně. Nepůjde o použité, ale nové zbraně," slíbil filipínskému vůdci šéf ruské diplomatické mise v Manile Igor Chovajev.
Duterte není Hugo
Duterte sice jde ve stopách někdejšího venezuelského prezidenta Hugo Cháveze, ruský odborník na export vojenské techniky a zbraní Ruslan Puchov je ale přesvědčený, že filipínský prezident nebude Moskvou tak hýčkaný jako latinskoamerický diktátor.
"Ruské námluvy s Filipínami těžko budou tak intenzívní jako s Venezuelou. Hugo Chávez byl ideologicky naladěný člověk, Rodrigo Duterte je přeci jenom populista. Pokud se mu podaří vyjednat se Spojenými státy nějaké výhodné podmínky, okamžitě zapomene na všechny své předchozí závazky," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Puchov, ředitel moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií (CAST).
Puchov zároveň dodává, že brzdou v poskytování úvěru na nákup zbraní bude taky ekonomická kondice Filipín. Rusko v současné době jen velmi opatrně poskytuje půjčky na nákup zbraní a vojenské techniky z obavy, že prostředky nedostane zpět.
Co si přejí Filipíny?
Filipíny mají rozlohu se rozkládají na ploše 300 tisíc kilometrů čtverečních a tvoří je více jak 7 tisíc ostrovů. Kontrolovat takové území a případně jej bránit před různými hrozbami je v současné době pro filipínské námořnictvo mimořádně složitý úkol. Manila by jej proto ráda posílila, zejména o ponorky nebo torpédoborce.
O zakoupení dieselelektrických ponorek začalo filipínské ministerstvo obrany uvažovat před několika lety. Tehdy se rozhodovalo mezi německými, japonskými, popřípadě jihokorejskými plavidly. Nyní se spekuluje o tom, že by ve hře mohly být také ponorky ruské.
Puchov si však nemyslí, že by Rusko bylo k novému spojenci v Pacifiku tak štědré. "Každému je jasné, že na ponorkovou flotilu nemají Filipíny peníze, ani lidi. Ale věřím, že mohou získat střelné zbraně nebo vrtulníky," uvádí expert. Mohlo by se jednat až o čtyři víceúčelové stroje Mil Mi-17 a bitevní vrtulníky Mil Mi-24, jejichž exportní verzi používá také česká armáda.
Expert podotýká, že by se Rusko mohlo podílet, ve spolupráci s dalšími partnery, na modernizaci filipínského leteckého parku. V této oblasti má Moskva co nabídnout. Podle Puchova totiž filipínské letectvo ze všeho nejvíc připomíná letecké muzeum staré americké techniky.
Ředitel moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií proto očekává, že Moskva a Manila mohou uzavřít kontrakty na několik desítek až stovek milionů dolarů.
Jak se to má v regionu?
Od sousední Malajsie jsou Filipíny odděleny dvěma úzkými průlivy. Jak ale podotýká Puchov, rozdíl mezi oběma státy v oblasti zbrojení a obrany je markantní.
"Malajsie už se nasytila a završila přezbrojení ozbrojených sil. Země nakupuje zbraně v zahraničí, včetně Ruska. Vše, co chtěli, už zakoupili: ponorky, válečné lodě i letadla. V dohledném budoucnu Malajsijci sotva budou nakupovat zbraně, protože za posledních 20 let nakoupili tolik, že už víc nepotřebují," vysvětluje expert.
Kromě tradičních regionálních hráčů, jako je Čína, Indie nebo Japonsko, zbrojí i státy, které patřily do nižší ligy. "Vietnam, například, má peníze a ambice. Nedávno země obdržela poslední ze šesti dieselelektrických ponorek třídy Kilo," říká Ruslan Puchov. Podvodní plavidla, stejně jako 80 procent výzbroje a techniky vietnamské armády, jsou právě ruské provenience. V příštích letech Hanoj plánuje nakoupit zbraně za 7,3 miliardy dolarů.
