reklama
 
 

Narkomani i nevinné děti z ulic. Filipínský "popravčí" Duterte v drogových čistkách ještě přitvrdí

9. 1. 2017 15:53
Filipínský prezident Rodrigo Duterte je u moci už půl roku. Během té doby zemřelo v důsledku jeho protidrogového tažení více než 6000 lidí. Ulice hlavního města Manily jsou zaplavené krví stejně jako kdysi ve městě Davao, kde byl Duterte starostou. Kvůli drogové válce na ostrovních Filipínách už Duterte, přezdívaný "popravčí", stihl nabourat i vztahy s USA. Podporu svých obyvatel si ale stále drží.

Manila – Dvanáctiletá Kassandra stojí nad otevřenou rakví a pláče. Uvnitř leží její otec Verigilio Mirano, kterého pochovávají na hřbitově v Manile. Jeden z příbuzných popisuje, že Mirano bral dříve drogy, ale přestal, když se Rodrigo Duterte stal filipínským prezidentem.

Přesto ho loni v září zastřelil doma maskovaný muž.

Čistky filipínské hlavy státu si od 30. června, kdy Duterte nastoupil do prezidentského úřadu, vyžádaly více než 6000 obětí.

Třetina z nich zemřela při policejních operacích. Některé vraždy, jako například otce dvanáctileté Kassandry, mají ale na svědomí i anonymní členové občanské domobrany.

Duterte nedávno oslavil šest měsíců v prezidentském úřadě. Původně přitom tvrdil, že boj proti drogovým dealerům nebude trvat déle než půl roku. Minulý měsíc ale naopak ještě přitvrdil, když oznámil, že s čistkami nepřestane, "dokud nebude poslední dealer mrtvý".

Navazuje tak na předchozí protidrogové tažení, které praktikoval po 22 let ještě jako starosta svého rodného města Davao na jihu země.

Narkomani i děti z ulic

Podle agentury Reuters byli mezi oběťmi protidrogové války hlavně uživatelé drog, ale i drobní kriminálníci a děti žijící na ulicích. Duterte dokonce nedávno přiznal, že jako starosta sám lidi zabíjel, když jezdil okolo na svém motocyklu.

Když Duterte později kandidoval na prezidenta, jeho předvolební slib zněl jasně: "Pokud se dostanu do prezidentského paláce, budu dělat to samé jako starosta. Vy, drogoví dealeři, držte se stranou a nic nedělejte, jinak vás zabiju."

Tak jako dříve tekla krev v ulicích města Davao, zaplavuje teď filipínskou metropoli Manilu.

Podle zjištění agentury Reuters policisté zabíjejí podezřelé ihned a bez důkladnějšího vyšetřování, a mnohdy tak umírají nevinní. Policisté také jen ledabyle vyšetří místo činu, stejně jako neprovádějí důkladné pitvy.

Přívrženci prezidenta ve filipínském kongresu dokonce usilují o prosazení zákona, který by snížil věkovou hranici pro trestání kriminality mládeže z patnácti na devět let. Podle kongresmanů je tento zákon potřeba, protože děti jsou "velmi často součástí obchodu s drogami".

Ne celý Kongres je ale pro. "Kdy toto zabíjení přestane?" ptá se například bývalý vojenský důstojník a nynější člen filipínského kongresu Gary Alejano. "Účelem protidrogové války je umlčení opozice a jakéhokoliv nesouhlasu. A funguje to," dodává.

Pozice Duterteho je v současné době neotřesitelná. Jeho přívrženci kontrolují obě komory kongresu a také popularita samotného prezidenta zůstává vysoká. Prosincový průzkum nezávislé agentury Social Weather Stations ukázal, že 77 % Filipínců je s Duterteho kroky spokojeno.

Ten koneckonců vyhrál prezidentské volby v květnu minulého roku právě díky příslibu, že skoncuje s drogami a korupcí.

"Když se říká, že je prezident moc drsný, nesouhlasím s tím. On je náš vůdce a dělá to jen kvůli nám," řekla například agentuře Reuters jedenadvacetiletá studentka Kimee Encisová.

Z řad obyvatel se ale ozývají i jiné hlasy.

"Lituji rodin obětí. Lituji obzvláště těch, které neměly nic společného se zločinem. Mnoho lidí bylo zabito, přestože s drogami neměli co do činění. Takové měli jen zatknout," myslí si čtyřiapadesátiletý Marianito Navarra, který pracuje jako hlídač.

Drsné praktiky filipínského prezidenta kritizují mnozí, včetně lidskoprávních organizací či rovnou Spojených států. Ty přitom dosud byly tradičním spojencem asijského ostrovního státu.

Duterte kvůli kritice ze strany USA oznámil už loni v říjnu rozchod s touto zemí a v prosinci svůj postoj zopakoval. "Nepotřebujeme vás. Sbohem, Ameriko," vyslal jasný vzkaz. Rozhodnutí o odchodu americké armády z Filipín podle něj může padnout "kterýkoli den".

Místo Spojených států teď hledá nového spojence, kterého kromě Číny spatřuje také v Rusku.

Na začátku roku připluly do Manily dvě lodě ruského vojenského námořnictva na čtyřdenní přátelskou návštěvu.

Podle ruského velvyslance Igora Chovajeva může Rusko zásobovat Filipíny kvalitními zbraněmi (včetně letounů, helikoptér či ponorek) a chce se stát jejich blízkým spojencem.

autoři: Adéla Očenášková, Reuters | 9. 1. 2017 15:53

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama