Fakta o Mezinárodním soudním dvoře

ČTK
20. 2. 2007 10:09
Haag/Praha - Základní údaje o Mezinárodním soudním dvoře (ICJ), který má v pondělí rozhodnout, zda se Srbsko za války v letech 1992-1995 dopustilo genocidy v Bosně:
Bosenská Muslimka vzpomíná na hřbitově v Potočari. 11. července tu bylo pohřbeno dalších 505 těl obětí masakru v nedaleké Srebrenici. Při hromadných popravách před jedenácti lety povraždili Srbové na 8 tisíc Muslimských mužů a chlapců. Mnozí zůstávají pohřešováni.
Bosenská Muslimka vzpomíná na hřbitově v Potočari. 11. července tu bylo pohřbeno dalších 505 těl obětí masakru v nedaleké Srebrenici. Při hromadných popravách před jedenácti lety povraždili Srbové na 8 tisíc Muslimských mužů a chlapců. Mnozí zůstávají pohřešováni. | Foto: Aktuálně.cz

  • ICJ je nejvyšším soudním orgánem OSN, proti jehož rozhodnutí se nelze odvolat. Zabývá se právními spory mezi svrchovanými státy, nikoli mezi jednotlivci.
  • Mezinárodní soudní dvůr OSN sídlí v Haagu od svého ustavujícího zasedání 18. dubna 1946, kdy nahradil Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost, jenž fungoval od roku 1922.
  • ICJ tvoří 15 soudců, které volí každým třetím rokem Valné shromáždění OSN a Rada bezpečnosti nezávisle na sobě. Funkční období soudců je devět let a je obnovitelné. V současné době není členem žádný Čech, ze Slovenska v něm zasedá Peter Tomka.
  • ICJ se usnáší prostou většinou hlasů za přítomnosti nejméně devíti členů soudu. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy, jímž je od loňského února Rosalyn Higginsová z Velké Británie.
  • Od svého vzniku řešil ICJ přes sto sporů a v asi třech desítkách případů vydával poradní rozhodnutí. Před ICJ se dostaly například i spory USA se SSSR a Československem kvůli leteckým incidentům v letech 1952 až 1954, ale soud nakonec rozhodl, že k řešení těchto sporů není kompetentní. ICJ se zabýval také četnými územními spory či sporem Slovenska a Maďarska o vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros. V červenci 2004 označil za ilegální výstavbu bezpečnostního plotu mezi Izraelem a palestinským územím na západním břehu Jordánu a vyzval Izrael, aby již postavené části plotu zboural.
  • Oprávněné státy se mohou domáhat splnění svých nároků prostředky, které připouští mezinárodní právo. Zvláštní způsob vynucení jeho rozhodnutí stanovuje článek 94 Charty OSN, podle něhož se může oprávněná strana obrátit na Radu bezpečnosti.
  • Pondělní verdikt ICJ bude prvním případem, kdy tento soud vynese rozsudek ve věci obvinění z genocidy, a to na základě Mezinárodní úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (schválena v prosinci 1948, v platnosti od 12. ledna 1951).
  • Tato konvence stanoví mimo jiné, že genocida je zločinem podle mezinárodního práva, ať je spáchána v míru nebo za války. Trestné je i přímé a veřejné podněcování k páchání genocidy, pokus o ni či podíl na ní.
  • Před ICTY byli za genocidu zatím odsouzeni bosenský Srb Milomir Stakić (trest doživotí mu byl posléze změněn na 40 let vězení), bosenskosrbský generál Radislav Krstić (trest 46 let mu byl snížen na 35 let) a plukovník bosenskosrbské armády Vidoje Blagojević (18 let vězení). Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR), jehož účelem je soudit původce genocidy prováděné v roce 1994 Hutuy na příslušnících národnostní menšiny Tutsiů, dosud odsoudil 27 osob.
 

Právě se děje

Další zprávy