Extrémní vedra budou častější, tvrdí vědci. Z několika horkých dnů se stane i měsíc

Zahraničí Zahraničí
26. 6. 2017 19:45
Z několika letních dní, kdy rtuť na teploměru vystoupá přes 35 stupňů Celsia, se do roku 2100 stane měsíc nebo dva. V teplejších oblastech blíže rovníku pak budou podle vědců extrémně vysoké teploty po většinu roku. Uvádí to studie skupiny expertů z americké výzkumné laboratoře Climate Impact Lab. Pokud se podle nich proti změnám klimatu nijak nezasáhne, častá a dlouhodobá horka zasáhnou i Českou republiku.
Slunící se žena v New Yorku.
Slunící se žena v New Yorku. | Foto: Reuters

Washington - Extrémní vedra a teploty přesahující 35 stupňů Celsia budou podle vědců stále častější. Neomezí se už jen na pár letních dní.

Do konce roku 2100 se počet horkých dní na některých místech na světě až zněkolikanásobí, uvádí analýza klimatických změn, kterou vydala výzkumná laboratoř Climate Impact Lab.

Na vině je podle ní globální oteplování a horko se nebude týkat jen tropických zemí. Jak je vidět na přiložené animaci, trend ovlivní i Česko.

Například v americkém městě Washington, D.C bylo mezi lety 1985 až 2005 každoročně průměrně sedm dní, kdy rtuť teploměru vyšplhala nad 35 stupňů. Do konce století jich ale v metropoli USA může být průměrně 29.

V teplejších oblastech to bude ještě horší. Například ve španělském Madridu se podle odhadů expertů z osmi horkých dní ročně stane rovnou 43 dní.

Čím blíže rovníku, tím větší rozdíl. V indickém Dilí meteorologové naměří každý rok průměrně 105 extrémně dusných dní. Na konci století by jich ale mohlo být až 200.

Pro subsaharskou Afriku nebo tropické oblasti Jižní Ameriky by takové teploty převažovaly po většinu roku.

"Když s lidmi mluvíte o vysokých teplotách, mají tendence říkat, že je to skvělé, protože to znamená více dní na pláži," uvedl spoluautor studie a profesor na Kalifornské univerzitě Solomon Hsiang listu The New York Times.

"Přitom mnohem horší je, jak extrémní teploty můžou úplně změnit náš život. A to ve věcech, které by nás ani nenapadly," dodává.

Klimatizace i migrace

Například ve Spojených státech se v době veder mnohem více používá klimatizace. Nedávno vyšla studie, podle které by se při pokračujících rostoucích teplotách musely USA vypořádat s tím, že lidé budou jen kvůli horku spotřebovávat o sedm procent více elektřiny.

Zvyšování teplot má taky neblahé důsledky na zemědělství, protože dochází k úbytku vody. Některé studie pak dokonce upozorňují na souvislost mezi globálním oteplováním a válečnými konflikty nebo migračními vlnami.

Udržet zvyšování globální teploty pod dvěma stupni Celsia se zavázalo téměř 200 zemí světa v tzv. pařížské klimatické dohodě. Spojené státy, jeden z největších producentů skleníkových plynů, ale pod vedením Donalda Trumpa od dohody odstoupily.

Vědci hledají nové metody pro hodnocení změn mechanických vlastností lidské kůže působených okolními vlivy - jako je teplota či hydratace apod. | Video: Akademie věd ČR
 

Právě se děje

před 8 hodinami

Federer rozdrtil Albota, v Basileji je už posedmnácté ve čtvrtfinále

Miláček domácích fanoušků Roger Federer porazil v druhém kole v Basileji 6:0, 6:3 Moldavana Radu Albota a při 19. startu na halovém turnaji v rodném městě si zahraje 17. čtvrtfinále. V dosavadních dvou zápasech prohrál slavný švýcarský tenista jen pět gamů.

Osmatřicetiletý Federer dnes navázal na úvodní výhru nad Němcem Peterem Gojowczykem za 53 minut a s Albotem se zdržel jen zhruba o deset minut déle. Na kurtu tak grandslamový rekordman nestrávil ještě ani dvě hodiny a upravil svou bilanci v St. Jakobshalle na 73:9.

Federer útočí v Basileji na jubilejní desátý titul, což se mu letos povedlo už na trávě v Halle. Ve čtvrtfinále se může střetnout s krajanem Stanem Wawrinkou, jehož ještě ve 2. kole čeká Američan Frances Tiafoe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy