Valletta – Lídři Evropské unie mají na pátečním summitu v maltské La Vallettě poměrně nabitý program.
Na schůzce, která se měla původně soustředit hlavně na boj proti migraci přicházející přes Libyi, se bude řešit i dokument předsedy Evropské rady Donalda Tuska hovořící o "bezprecedentních hrozbách" pro Unii.
K tradičním hrozbám, jako je Rusko, Čína a islámský radikalismus, Tusk přidal i vztahy se Spojenými státy, respektive s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Migrace zůstává neopomenutelnou hrozbou, ale první schůzka šéfů států a vlád od nástupu Donalda Trumpa do úřadu představuje příležitost, jak se pokusit Unii semknout.
Očekává se, že prezidenti a premiéři podpoří dohodu o zadržování migrantů, kterou uzavřel italský premiér Paolo Gentiloni s libyjským vůdcem Fayerem Sarrajem. Právě do Itálie nejčastěji míří běženci, kteří v řádu tisíců odplouvají od libyjských břehů.
EU by měla podpořit ostrahu jižní hranice Libye, posílit libyjskou pobřežní stráž a vybudovat v Libyi záchytné tábory pro uprchlíky z jiných afrických zemí. Unie záměrně nehovoří o konkrétní částce, kterou chce Libyi poskytnout.
Návrat uprchlíků do válečné zóny
Itálie chce použít část z fondu 200 milionů eur, který tento týden připravila na pomoc Libyi pro řešení migrace.
Itálie je po uzavření balkánské cesty hlavní trasou, po které do EU míří uprchlíci z Afriky a Blízkého východu. V roce 2016 jich tudy přišlo 181 000 s tím, že nejméně 4500 jich na nebezpečné cestě Středozemním mořem zemřelo.
Debata bude hodně i o tom, jak morální a praktická je idea uprchlíky vracet do válkou zmítané Libye a řešit jejich žádosti o azyl v nějaké třetí zemi, jako je Tunisko.
Evropané si musejí pospíšit, aby prozatímní vládě Fayera Sarraje podali alespoň nějakou pomocnou ruku. V rozdělené zemi, kde o moc bojují různé frakce, roste vliv Ruska, které vsadilo na jiného mocného lokálního vůdce – Chalífu Haftara.
Co s Donaldem Trumpem?
Čeká se ale, že v pozadí všech diskusí na Maltě se budou vznášet dvě témata, která oficiálně nejsou na programu: jak naložit se vztahem k americkému prezidentu Donaldu Trumpovi a jak se připravit na odchod Velké Británie, která má v březnu oficiálně spustit jednání o Brexitu.
"Už se není za co schovat. Summit ve Vallettě by měl být šancí pro lídry EU se podívat pravdě do očí a říci si, jak se Evropa bude chovat v Trumpově éře," cituje agentura Bloomberg Shada Islama, ředitele geopolitického oddělení bruselského think-tanku Friends of Europe.
Paradoxně, o Trumpovi a způsobu jeho myšlení a jednání může nyní kolegům nejlépe referovat britská premiérka Theresa Mayová, která jako jediná z EU s novým prezidentem zatím jednala. Trump na setkání s ní řekl, že si myslí, že Británie není poslední země, která chce opustit Unii, čímž v Evropě vyvolal bouři nevole.
Evropští lídři ale budou spíš s napětím čekat, s čím přijede německá kancléřka Angela Merkelová, která od roku 2005 udává tón evropské politice a která vyslala do Washingtonu tento týden nového ministra zahraničí Sigmara Gabriela.
Evropané se musejí od nuly naučit, jak na Trumpa reagovat. "Řešíme, jak naložit se způsobem vlády, který je pro nás naprosto nezvyklý. Nevíme, zda každý nový (Trumpův) tweet představuje opravdový politický akt nebo jen vtip," citoval deník Financial Times vysoce postaveného evropského diplomata. Evropa prostě neví, co od Trumpa může čekat krom toho, že zatím spíš svými výroky podporoval rozdrobování Unie.
Evropští lídři potřebují sladit noty, i když to bude těžké. V březnu se totiž chystají slavit 60. výročí podpisu římských smluv, které daly základ dnešní Evropské unii. A i v této situaci musejí dát voličům najevo, že evropská integrace má přes mnohé pochyby budoucnost. Unii totiž čekají volby v klíčových státech – Francii, Německu a pravděpodobně i Itálii – kde roste podpora a vliv populistických nacionalistů.
