Brusel/Atény - Každým rokem trápí jih Evropy ničivé požáry, které zpustoší tisíce hektarů půdy a připraví o život desítky lidí. Evropská unie proto už v roce 2001 vytvořila systém rychlé pomoci pro země, které boj s ohněm nemohou samy zvládnout.
Na Mechanismus civilní ochrany unie se letos výjimečně obrátilo severské Švédsko, které trápí vlna veder překonávajících rekordy od 19. století. A aktuálně i Řecko, které stihly nejhorší požáry za poslední desetiletí.
Na oficiální žádost Atén zareagovalo jako první Španělsko, které na Peloponéský poloostrov poslalo dva obojživelné letouny typu Canadair, a Kypr, z něhož odcestovalo šest desítek hasičů se speciálním vybavením.
"Nastal takzvaný nejhorší scénář," řekl už v pondělí mluvčí řeckého požárního sboru Giannis Kapakis. "Je to velmi obtížně zvládnutelný požár, protože zuří v zóně, kde se mísí lesy a rezidenční oblasti," cituje ho agentura Reuters.
Letouny Canadair a další požární techniku poslaly Řecku také Itálie, Německo, Polsko či Francie. Pomoc nabídly Chorvatsko a Bulharsko, ale také Turecko nebo Izrael, které nejsou členy EU.
"Tak vypadá evropská solidarita v akci," uvedl předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. "Evropský parlament stojí Řecku po boku."
Do Atén odcestoval také komisař pro humanitární pomoc a krizový management, Kypřan Christos Stylianides, aby pomoc koordinoval na místě. Až dosud si požáry v Řecku vyžádaly životy osmi desítek lidí. To je nejtragičtější bilance v zemi za mnoho let.
Hasiči: Řecké úřady selhaly
Řečtí hasiči si momentálně nejvíc stěžují na nepřipravenost vlastních, řeckých úřadů. Jak řekli tamnímu deníku Ekathimerini, v zemi taky chybí plán pro mimořádné události. Zároveň odmítli tvrzení vládních úředníků, že by za požáry mohli žháři snažící se v rámci koordinované akce destabilizovat stát.
Požárníci zejména poukázali na ústřední složky hasičského sboru, místní úřady v Attice na jihovýchodě země a Generální sekretariát civilní ochrany. Ti všichni podle nich zareagovali pozdě.
"Je zjevné, že reakce na oheň v Daou byla opožděná," řekl pod příslibem anonymity jeden z nich. "Hasiči byli posláni do Kinety a úřady neočekávaly, že propuknou další požáry v Attice," dodal. Právě v této oblasti přitom leží řecká metropole Atény.
Opožděná pak byla podle některých hlasů i žádost o evropskou pomoc.
Situaci v rizikových oblastech Evropy sleduje 24 hodin denně Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC), které zřídila Evropská komise. Využívá data z evropského požárního systému, informace od jednotlivých členských zemí EU i satelitní snímky z družice Sentinel vyslané na orbit v rámci evropského programu Copernicus.
V letním období ERCC organizuje každý týden videokonference zemí, které jsou nejvíce ohroženy lesními požáry. Účastní se jich Chorvatsko, Francie, Portugalsko, Španělsko a právě i Řecko.
Když úřady v dané zemi dojdou k závěru, že boj s ohněm nemusejí zvládnout, obrátí se prostřednictvím své vlády na ERCC. To pak předá jejich žádost o pomoc všem zemím zapojeným do systému. Jde o členské státy EU a taky Island, Černou Horu, Norsko, Srbsko, Makedonii a Turecko.
Pomoc i ve Švédsku
Kromě Řeků bojují s požáry i Švédové. Zemi trápí neobvyklé sucho a vysoké teploty.
Švédsko se na ERCC obrátilo už 16. července. Do země okamžitě zamířilo pět letounů Canadair z Itálie a Francie, pět hasicích helikoptér z Německa a jedna z Litvy a pět desítek vozidel a dvě stovky hasičů z Polska a Dánska.
"Země EU odpověděly s neuvěřitelnou solidaritou na ohně zuřící ve Švédsku a já věřím, že Evropa bude stejně postupovat také při pomoci lidem v Řecku," uvedl významný europoslanec a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt.
Právě letoun typu Canadair, který vyrábí kanadská společnost Bombardier, se při hašení požárů v pobřežních oblastech používá nejčastěji. Je to dvoumotorový létající člun s dvoučlennou posádkou, schopný unést až pět a půl tuny vody a přes šest tun speciálních chemikálií.
Je zkonstruován tak, aby měl co nejnižší letovou rychlost (123 kilometrů za hodinu), krátkou vzletovou dráhu a v co nejkratším čase dokázal přepravit velké množství prostředků na hašení.
Rozpočet Mechanismu civilní ochrany unie činí na roky 2014 až 2020 v přepočtu 9,5 miliardy korun. Loni v létě byl systém aktivován celkem sedmnáctkrát, mimo jiné při požárech v Portugalsku, Černé Hoře, Francii, Albánii a Itálii.
V reakci na loňské mimořádné situace na jihu Evropy schválil Evropský parlament na návrh rozpočtového výboru letos v květnu pomoc pro rekonstrukci požáry zachvácené oblasti v Řecku, Francii, Španělsku a Portugalsku ve výši přes 100 milonů eur.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navrhl loni v listopadu posílení mechanismu civilní ochrany v rámci programu Evropa, která chrání. Klíčovým prvkem jeho návrhu je vytvoření dostatečných materiálních rezerv nasazovaných v případě potřeby, jako jsou hasicí letouny, velkokapacitní čerpadla, polní nemocnice a specializované lékařské týmy.
