Evropská komise ve sdělení nazvaném "Stop nenávisti: Evropa je ve svém postoji jednotná" na začátku prosince nastínila kroky, které je podle ní potřeba udělat. Za prioritu označila ochranu lidí a veřejných prostor. Rozhodla se proto navýšit prostředky na jejich zabezpečení. Jedná se mimo jiné i o místa určená pro konání bohoslužeb.
Nový impulz chce komise dát také svému návrhu z roku 2021, který hovoří o zařazení nenávistných verbálních projevů (hate speech) a trestných činů z nenávisti (hate crime) do primárního práva EU, mezi tzv. eurozločiny.
Mezi ty se v tuto chvíli řadí mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jako je terorismus, sexuální vykořisťování, obchod s lidmi a se zbraněmi, praní peněz nebo padělání platebních prostředků.
Návrh se ani po dvou letech vyjednávání nepodařilo schválit, trestní právo totiž představuje citlivou záležitost. Rada EU, kde se potkávají zástupci vlád, může seznam eurozločinů rozšířit pouze jednomyslným rozhodnutím, což se zatím nestalo. Změnu údajně blokují tři státy, které mají výhrady.
Stálé zastoupení České republiky při EU nechtělo ústy své mluvčí Alice Krutilové vzhledem k citlivosti tématu komentovat, které státy posun blokují. Zjistit to není možné ani z oficiálních záznamů. Rada EU totiž často jedná tzv. za zavřenými dveřmi.
Ochrana zranitelných skupin vs. svoboda projevu
Velmi podobně jako Evropská komise se na téma dívají také europoslanci ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). I ti chtějí seznam evropských zločinů o hate speech a hate crime rozšířit. Ne všichni jeho členové se ale s takovým postojem ztotožňují.
"Většina ve výboru se vydala směrem pro nás neakceptovatelným, nejen k definici hate speech jako eurozločinu, a tedy dalšímu rozšíření trestní jurisdikce EU, ale i s ohledem na naprostou vágnost definice samotné hate speech, včetně skupin ohrožených hate speech, jejichž seznam se prý má volně rozšiřovat dle potřeby," napsal redakci Alexandr Vondra (ODS), který je stínovým zpravodajem návrhu za konzervativní frakci ECR.
Když se mluví o činech z nenávisti, většinou jde o ty založené na rase, barvě pleti, náboženském vyznání a národnostním nebo etnickém původu. To ale komisi a europoslancům nestačí. Europoslanci z výboru LIBE ve svém stanovisku konkrétně říkají, že je třeba řešit i nenávistné projevy a činy založené na pohlaví, sexuální orientaci, věku a zdravotním postižení, jak navrhuje komise. Chtějí tedy jak co nejširší seznam ohrožených skupin, tak jeho silné právní ukotvení a celoevropskou harmonizaci.
Zatímco Vondra je proti, jeho europoslanecký kolega Marcel Kolaja (Piráti) rozšíření seznamu podporuje.
"Důvodů, proč se lidé potýkají s předsudečnou nenávistí, je mnohem víc, například sexuální orientace, gender, ale i věk nebo zdravotní postižení. Vzpomeňme si na útok ze začátku prosince, kdy byl v Českých Budějovicích napaden muž kvůli tomu, že měl kolem krku uvázanou duhovou vlajku," připomněl Kolaja s tím, že takové útoky by měla EU brát stejně vážně jako ty, které jsou motivované třeba nábožensky.
Vondra si však stojí za tím, že EU by neměla do takových záležitostí zasahovat. "Takzvané zločiny z nenávisti si upravuje každý stát sám dle vlastních potřeb a nevidím důvod do toho kompetenčně zasahovat a vytvářet jeden mustr v takto citlivých kulturně podmíněných záležitostech," uvedl europoslanec. "Evropa dnes naopak potřebuje víc odvahy ke svobodné debatě, která může třeba i někoho urazit. Ale nepřekvapuje mě, že tuto komisi žádná argumentace ve prospěch svobody projevu nezajímá," dodal Vondra.
Celý Evropský parlament bude o zprávě výboru LIBE hlasovat na lednovém plenárním zasedání. Jedná se však pouze o tzv. usnesení z vlastní iniciativy, europoslanci nejsou do změny trestněprávních pravidel přímo zapojení. V této oblasti rozhodují pouze samy státy.
Co by změny znamenaly pro Česko?
Jak popsalo Stálé zastoupení ČR v Bruselu, případná změna pravidel by měla dvě fáze. Samotné rozšíření výčtu eurozločinů by dopad na právní řád ČR nemělo.
"Legislativní dopady by však zřejmě měla druhá fáze iniciativy, tedy harmonizační směrnice, kterou by v případě úspěchu první fáze komise předložila. Konkrétní dopady by se odvíjely od jejího obsahu, který není v tuto chvíli znám," uvedla Alice Krutilová. Taková směrnice by stanovila minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí napříč celou unií.
Ministerstvo spravedlnosti upozornilo, že pro případné rozšíření postihu za trestné činy z nenávisti je "nezbytné získat předem dostatečnou politickou podporu".
"Probíhají jednání v rámci koalice a jedním z výsledků je i požadavek na zpracování analýzy od Nejvyššího státního zastupitelství. (…) Tuto analýzu, která by měla objektivně popsat současnou trestněprávní praxi v této oblasti, považujeme za důležitý podklad, který může sehrát svoji roli při zvažování dalších případných kroků v této oblasti," napsala redakci Markéta Poslušná z tiskového oddělení ministerstva.
V Česku se teď může obětí trestného činu z nenávisti stát kdokoli z důvodu (skutečné či jen zdánlivé) příslušnosti k určité rase, etnické skupině, národnosti, politického přesvědčení, vyznání či nedostatku vyznání. Zákon pamatuje také na tzv. zvlášť zranitelné oběti, kterým hrozí "zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy" například s ohledem na jejich věk, pohlaví, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, zdravotní stav, rozumovou vyspělost nebo životní situaci.
