Podcast: Nebojte se geneticky upravených plodin. Zákony EU jsou přísné, míní Malinová

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
31. 3. 2022 18:21
Předpisy EU v oblasti geneticky modifikovaných organismů patří k nejpřísnějším na světě. V unijních zemích zákony povolují využívat jen pět geneticky modifikovaných rostlinných druhů. V čem se evropský přístup liší od zbytku světa? A mohou geneticky modifikované potraviny představovat riziko? V podcastu Aktuálně.cz hovořila Zuzana Malinová z Oddělení bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství.
Zuzana Malinová z Oddělení bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství
Zuzana Malinová z Oddělení bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství | Foto: Lukáš Bíba

V potravinářském průmyslu se do plodin přidávají geny z různých důvodů - zejména kvůli zlepšení jejich růstu, nutričního obsahu, udržitelnosti nebo odolnosti proti škůdcům. Na základě platných předpisů Evropské unie z roku 2003 se na území sedmadvacítky může v celkem 84 genetických modifikacích využívat pouze kukuřice, bavlník, sója, řepka a cukrová řepa.

"Tento počet se může zdát jako vysoký, ale je tomu přesně naopak. V porovnání se světem, kdy je aktuálně povoleno přes 35 rostlinných druhů a z nich 540 genetických modifikací, je to zanedbatelné číslo," uvádí v podcastu Malinová.

Přístup Evropské unie ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) je podle odbornice velmi konzervativní a zcela odlišný od zbytku světa. Ve Spojených státech dávají například oproti EU větší důraz na vlastnosti výsledného geneticky upraveného produktu a tolik nehledí na přesnou techniku výroby.

"V USA je zajímá, co ta kukuřice, když ji vysejeme, udělá na poli, jestli má nějaký negativní dopad na životní prostředí, jestli je bezpečná pro konzumaci lidí či jako krmivo pro zvířata," vysvětluje Malinová. "Zatímco u nás se zajímáme jen o techniky. Takové plodiny od začátku nesou nálepku GMO a už se vezou," podotýká.

Žádná studie podle ní v posledních letech neprokázala, že by užívání geneticky modifikovaných potravin mělo negativní vliv na životní prostředí, zdraví lidí nebo zvířat při výkrmu. "Naopak v nedávných studiích Evropské komise se ukazuje, že nové genomické techniky mají potenciál přispět k udržitelným systémům zemědělství a k produkci potravin v souladu se Zelenou dohodou," uvádí Malinová.

Je nutné investovat do výzkumu

Evropský parlament na začátku února v dopisu Evropské komisi apeloval na to, že by EU neměla investovat jen do vývoje samotných geneticky modifikovaných potravin, ale také do výzkumu jejich rizik a zmapování jejich výskytu v potravním řetězci. Jedině takovým způsobem je podle europoslanců možné vylepšit stávající legislativu týkající se GMO.

"Evropský parlament narážel na nové genomické techniky, které jsou nadstavbou GMO," vysvětluje odbornice. "Ty pak působí jako produkty klasického šlechtění. Bude tak velký oříšek pro unijní orgány především na vědecké platformě, aby zjistily, jakým způsobem detekovat odlišnost nových genomických produktů, aby se dalo kontrolovat jejich uvedení na trh," dodává.

Evropská komise v současnosti právní rámec upravující geneticky modifikované organismy v návaznosti na výsledky loňské studie, která poukazovala na jeho nedostatečnost, přezkoumává. Předložení legislativního návrhu se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2023.

Poslechněte si na platformě SoundCloud podcast se Zuzanou Malinovou, která v něm také zmiňuje, co patří mezi největší výhody geneticky modifikovaných potravin či jaké konkrétní plodiny se ve světě vyskytují.

 

Právě se děje

Další zprávy