Proč chce Evropa vlastní navigační systém?
Galileo má především odstranit dnešní závislost na americkém, původně vojenském GPS. Nový systém bude určen převážně pro civilní a jen okrajově pro obranné účely, zatímco GPS i jeho ruská obdoba GLONASS (Globální satelitní navigační sytém) jsou původně armádními projekty; umožňovaly určit vojenským jednotkám s maximální přesností své pozice kdekoli na Zemi.
Co má Galileo nabídnout uživatelům?
Rodící se navigační systém má umožnit přesně a nepřetržitě určovat, kde se nacházejí uživatelé komunikačních, dopravních a dalších sítí. Už dnes, s využitím GPS, mohou dopravci například sledovat polohu kamiónů; s využitím podrobných počítačových map lze velmi jednoduše najít nejkratší cestu a nechat se po cestě navigovat. Umožní také bezpečnou kontrolu letecké a námořní dopravy a měl by pomáhat při řešení situace i na silnicích.
Jak bude Galileo přesný?
Má nabídnout větší přesnost než GPS nebo GLONASS; americký systém dnes umožňuje zaměřit polohu s přesností na zhruba 30 metrů a ruská satelitní síť pracuje s odchylkou 50 metrů, Galileo má standardně nabídnout odchylku v řádu pouhých metrů. Má vysílat pět druhů signálů - zdarma dostupný veřejný, kódovaný pro komerční využití, zabezpečený signál například pro přesnou navigaci letadel nebo vlaků, signál pro pátrání na moři a v nehostinných oblastech a šifrovaný pro potřeby evropských států.
Kdy vznikli předchůdci Galilea?
Jako první z dnešních sítí navigačních satelitů vznikl americký Global Positioning System (GPS). První z jeho družic byla vypuštěna už v roce 1978. Tento původně vojenský systém si hlavně v 90. letech získal přízeň i v civilním sektoru. Sovětský GLONASS se začal rodit počátkem 80. let, první satelit se objevil na oběžné dráze v roce 1982.
Bude Galileo nějak využívat GPS a GLONASS?
Ano, navigační terminály Galilea mají při výpočtu polohy využívat jak evropské satelity, tak existující družice amerického a ruského systému. Tím má být zajištěna co nejvyšší přesnost. Přijímače kombinující GPS a GLONASS ale už existují; ruský systém ale dnes není zcela funkční kvůli nedostatku družic.
Jak vlastně satelitní navigace funguje?
Určení výšky a pozice na Zemi je založeno na zjištění, jak daleko se v daném okamžiku nachází přijímač od alespoň čtyř satelitů. Tato vzdálenost se měří podle toho, jak dlouho každý z rádiových signálů putuje od družice k přijímači. Galileo bude mít celkem 30 družic (27 operačních a tři záložní).#reklama
Kolik bude Galileo stát?
Galileo má celkem stát asi 3,6 miliardy eur. O 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 se má podělit EU a ESA. Náklady v letech 2008 až 2010 se odhadují na 2,1 miliardy eur; nejvýše třetinu by měla uhradit společná pokladna EU, zbytek má pocházet od soukromých investorů. Kromě EU se do projektu zapojila Čína a Izrael, zájem projevily třeba i Ukrajina, Indie nebo Austrálie.
Jak daleko je vývoj systému?
Loni v prosinci schválili ministři dopravy přechod od vývoje do fáze s vypouštěním družic a budováním pozemních stanic. První družici vynesla ruská raketa na oběžnou dráhu ve výši 23.600 km dnes. Do roku 2008 má být ve vesmíru už čtveřice družic určená k vyzkoušení systému. V plném provozu má být Galileo v roce 2010.
