Vyplývá to z detailní studie 258 evropských měst včetně pěti českých a čtyř slovenských, kterou provedla Evropská komise.
Úbytek populace postihl v letech 1996 až 2001 více než polovinu sledovaných měst. Například slovinský Maribor nebo španělská Mallorca přišly o více než desetinu obyvatel. V Bulharsku a Rumunsku se s odlivem lidí potýkají čtyři města z pěti.
Problém! Nezaměstnanost
Velké ekonomické a sociální problémy prý způsobují zanedbané chudinské části velkých i středních měst. Bez zaměstnání zde bývá pětina práceschopné populace, ale někdy až každý druhý člověk. Rozdíly uvnitř měst jsou podle studie v EU mnohem vyšší než mezi celými regiony.
Nejdražším městem Evropy je Londýn ČTĚTE ZDE
I přes vysokou koncentraci firem a pracovních míst se města potýkají s poměrně nízkou zaměstnaností. Cíl EK v podobě míry zaměstnanosti nad 70 procent plní jen každé desáté město. Dobře si vedou především města z Británie, Švédska či Nizozemska, zastoupená česká města byla zhruba na 65 procentech a slovenská pod 60 procenty.
Jiný kraj, jiný mrav
Čísla posbíraná z jednotlivých částí EU ukazují obrovskou rozmanitost životních stylů v unijních městech. Zatímco ve švédském Stockholmu tvoří průměrnou domácnost 1,6 osoby, na Azorách je to 3,5 osoby. V některých městech jsou téměř všechny domy a byty ve vlastnictví lidí, v polských Katowicích je to jen šest procent. V Lefkosii na Kypru svítí slunce v průměru devět hodin denně, v irských městech Corku či Dublinu zase zhruba 250 dní v roce prší.
Studie potvrdila i fakt, že města mívají vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů. Například v Paříži a Cambridgi má "diplom" třetina lidí, což je v rámci EU rekord.
A co my?
Za Českou republiku byly do průzkumu zařazeny města Praha, Brno, Plzeň, Ostrava a Ústí nad Labem, Slovensko zastupují Bratislava, Košice, Nitra a Banská Bystrica. Praha je v průzkumu zmíněna jako nejbohatší město z desítky nových zemí EU, Košice zase mezi těmito státy drží primát v podílu recyklovaného pevného odpadu.
