Usnesení parlamentu, které společně navrhlo pět z osmi europoslaneckých klubů, navíc "odsuzuje popravu Saddáma Husajna a využití jeho oběšení k mediálním účelům a lituje způsobu jejího provedení".
Zrušení trestu smrti patří k základním hodnotám Evropské unie a je předpokladem ke členství v EU. Parlament proto žádá Německo jako současného předsedu Rady EU, aby se zaměřilo na rychlé předložení příslušné rezoluce Valnému shromáždění OSN.
S moratoriem souhlasí i Pan ki-mun
Během jednání na půdě EU nedávno podpořil evropskou snahu také generální tajemník OSN Pan Ki-mun, když prohlásil, že "život je vzácný a každá lidská bytost má právo na důstojný život, lidský život je třeba chránit a respektovat".
Bude tak usilovat, aby absolutní trest nebyl uplatňován nikde na světě. A to přesto, že ještě počátkem roku nepřímo schválil popravu bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna, když řekl: "Saddám Husajn byl odpovědný za hrůzné zločiny a nevýslovné utrpení iráckého lidu" a dodal, že "otázka absolutního trestu je věcí každého členského státu".
Tím se ale dostal do zásadního rozporu se stanoviskem, které v minulosti mnohokrát zopakoval jeho předchůdce Kofi Annan a které je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv schválené Valným shromážděním OSN v roce 1948.
Evropa trest smrti odmítá
Oživení kampaně za celosvětový zákaz trestu smrti vyvolala právě poprava Saddáma Husajna. Evropa se postavila proti, nový šéf OSN ji podpořil a Francie se rozhodla doplnit vlastní ústavu o patřičný dodatek.
Zákaz trestu smrti má být na žádost prezidenta Jacquese Chiraka včleněn do francouzské ústavy jednou provždy . A to ještě v tomto roce. Právě dnes o tom jednal francouzský parlament.
Přestože země galského kohouta přijala zákon zakazující trest smrti již v roce 1981, nyní se spolu s dalšími zeměmi Evropy snaží o další krok - prosadit celosvětové moratorium.
Shodli se na tom také ministři vnitra a spravedlnosti členských států EU, když na lednové schůzce v Drážďanech rozhodli "jednoznačně potvrdit platnost dosavadní pozice EU, která trest smrti odmítá".
"Podpořili jsme záměr ministrů zahraničí předložit odpovídající rezoluci proti trestu smrti v Organizaci spojených národů," řekla tehdy německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová.
Koloseum jako symbol odporu
A kdo za evropským tažením proti trestu smrti vlastně stojí? Jako první se na začátku roku ozval italský premiér Romano Prodi. Celá kampaň odstartovala osvětlením památného římského Kolosea.
Dva tisíce let stará aréna, někdejší dějiště krvavých gladiátorských her, se tak stala symbolem odporu Itálie proti absolutnímu trestu. Zdi Kolosea se přitom topí ve zlatavé záři od roku 1999 pokaždé, když je v některé zemi hrdelní trest změněn či zrušen.
"Moratorium Spojených národů na trest smrti," bylo možno číst na poutači členů mezinárodní organizace za zrušení trestu smrti Hands Off Cain, jejímž cílem je zrušení absolutního trestu.
Popravy ve Spojených státech pokračují
Jako o závod se již dlouhá léta popravuje ve Spojených státech. Popravy mladistvých tam byly zastaveny teprve v březnu 2005.
"Fakt, že Spojené státy jako hlavní vykonavatel poprav mladistvých s touto praxí skoncovaly, by měl být jasným signálem pro ty státy, které děti stále popravují. Tuto barbarskou praxi je nutno zastavit," požadovala již loni organizace Amnesty International.
PROHLÉDNĚTE SI - Kde se ve Spojených státech popravuje
Zeleně vyznačené státy již trest smrti zrušily, žluté jej od roku 1976 nevykonaly, v červeně vybarvených státech se i nadále popravuje
V Číně je ukládán trest smrti za 70 zločinů, včetně nenásilných trestných činů jako daňový únik nebo zpronevěra. V Saúdské Arábii se zase popravují lidé, kteří o rozsudku nejsou informováni či vyslechli rozsudek v řeči, které nerozumějí.
V Bělorusku a Uzbekistánu úřady nesdělují vězňům ani jejich rodinným příslušníkům datum popravy a ani jim neoznamují, kde budou jejich těla pochována, stojí v loňské zprávě Amnesty International.
