Brusel - Summit Evropské unie definitivně schválil vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Ten má nahradit současný záchranný fond eurozóny a zemím platícím evropskou jednotnou měnou, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur.

"Zajistíme, že 500 miliard eur bude k dispozici se statusem AAA (nejvyšší možný rating)," řekl prezident EU Herman Van Rompuy. Členské země ovšem budou muset do pokladny stabilizačního fondu přispět celkem 700 miliardami eur, přičemž 200 miliard eur eurozóna využije jako rezervu pro udržení AAA ratingu.

Členské státy eurozóny do stabilizačního mechanismu zaplatí celkem 80 miliard eur v hotovosti v pěti splátkách během pěti let, tedy od roku 2013 do roku 2017. Ministři financí eurozóny se původně dohodli, že v roce 2013 zaplatí 40 miliard eur a v následujících třech letech doplatí zbytek ve třech splátkách.

Protest Německa

Proti tomuto postupu se však postavilo Německo, pro nějž byla výše první splátky nepřijatelná. Ostatní země se ovšem obávaly, že s větším počtem splátek by stabilizační fond mohl přijít o nejvyšší možný rating.

Konečný kompromis tak navíc počítá s tím, že v případě nutnosti jednotlivé země poskytnou nutný kapitál, aby si stabilizační mechanismus rating AAA udržel. Zbytek peněz, tedy 620 miliard eur, bude tvořit takzvaný "kapitál na zavolání", tedy v podstatě garance, že peníze státy poskytnou.

Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond. V případě úvěrů se splatností tři roky by úroková sazba měla být o zhruba třetinu nižší než doposud. U úvěrů se splatností delší než tři roky by měla být levnější o zhruba čtvrtinu.

Konečný kompromis počítá s tím, že výše příspěvku bude záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 na počtu obyvatel. Pokud by Česko v budoucnosti vstoupilo do eurozóny, do stabilizačního mechanismu by přispělo nižší částkou, než by tomu bylo při zapojení za současných podmínek.

Česko odmítlo Pakt pro euro

Šéfové vlád zemí EU domlouvali na summitu také podmínky takzvaného paktu pro euro, který má zvýšit konkurenceschopnost členských států EU. Nepřipojit se k němu nakonec rozhodly pouze pouze Česko, Velká Británie, Maďarsko a Švédsko.

Premiér Nečas si už před začátkem vrcholné schůzky stěžoval, že pro vládu je nepřijatelné, aby se výsledná podoba paktu vyjednávala bez České republiky.

"Nebyli jsme přizvání k této výsledné podobě paktu pro euro, bylo to před nás položeno stylem berte, nebo nechte ležet. Je možné, že některé členské země tento přístup akceptují, my ho akceptovat i z tohoto důvodu nechceme," uvedl premiér, ale nevyloučil, že Česko se časem k paktu připojí.

Přijetí Paktu pro euro mimo jiné znamená, že Evropská unie začne v zemích, které se k němu připojily, hlídat výši mzdových nákladů ve členských státech či udržitelnosti jednotlivých penzijních systémů.