Ona byla vězeňkyně, on její dozorce. Společně v noci prchli ze Severní Koreje

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
25. 2. 2020 19:36
"Věděl jsem, že mám pouze jedinou noc. Když to nezvládnu, chytí mě a zabijí," říká 26letý Jeon Gwang-jin. "Pokud by mě zastavili, chtěl jsem je zastřelit a utéct. Kdybych nemohl utíkat, tak bych zastřelil sám sebe. Jakmile jsem byl připraven zemřít, nic mě neděsilo," vzpomíná někdejší strážce ze severokorejského detenčního tábora Onsong, kterému se podařilo uprchnout ze země. Neutekl ale sám.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Jeon Gwang-jin vzal s sebou vězeňkyni Kim, kterou do té doby strážil.

"Moje srdce bilo jako zběsilé. Nikdy v historii Severní Koreje se nestalo, aby vězeň a stráž uprchli společně," přiznala žena britskému serveru BBC, který se s dvojicí po jejich útěku potkal. Jméno vězeňkyně kvůli její bezpečnosti v článku pozměnil.

Jeon a Kim se v době útěku znali pouhé dva měsíce, seznámili se v květnu 2019.

On byl deset let kován vojenskou službou i komunistickou ideologií a přál si stát se policejním důstojníkem v KLDR. Jenže sen mu zkazila skutečnost, že se svými kořeny neměl naději si ho splnit - jeho rodiče byli pouhými farmáři.

"Otec si mě jednoho dne zavolal a řekl, že realisticky vzato člověk s mým pozadím by se na tuto pozici nikdy nedostal," vzpomíná Jeon. "V Severní Koreji potřebujete peníze," dodává s tím, že to v něm probudilo frustraci.

Kim iluze o režimu neměla už dávno. Dříve pomáhala lidem utíkat ze země do Číny a nyní sama skončila v táboře za zprostředkovávání kontaktů mezi zběhy z KLDR a jejich rodinami, které v zemi zůstaly. Pomáhala jim přeposílat peníze a spojit se přes telefon. Sama si tím vydělávala na poměry v KLDR velké peníze. Její provize činila 30 procent z převodu.

Jenže když ji jednou nachytali s nezablokovaným telefonem, nepodařilo se jí uplatit důstojníky a Kim byla už podruhé zatčena. Proto ji čekal převoz do přísnějšího zařízení, když se seznámila s Jeonem. Měla strávit přes čtyři roky v táboře Čongori.

Okamžik zlomu

Jeon i Kim si uvědomovali, že jejich životy se nacházejí v momentě, kdy se pro ně všechno změnilo. Jemu se rozsypal životní sen a iluze, ona se bála, že vězení tentokrát nepřežije, a uvažovala o sebevraždě.

"Byla jsem zoufalá, mnohokrát jsem uvažovala nad tím, že se zabiju. Brečela jsem a brečela," svěřila se serveru BBC s tím, že v táboře, kam ji měli převézt, člověk přijde o jakákoliv lidská práva. Nakládají s ním jako se zvířetem.

V detenčním táboře, kde Kim čekala na převoz, stráž a vězni nemají povoleno se ani podívat sobě vzájemně do očí, takže seznamování Jeona a Kim probíhalo pomalu. Jeon věděl o její dřívější "práci" a důvodu, proč ji zatkli. Staral se o ni a mluvil na ni přes zamčené mříže její cely.

"Chci ti pomoci, sestro. Ve vězeňském táboře můžeš zemřít," říkal jí, ale ona se bála, že jde o léčku. "Konfrontovala jsem ho, ptala se ho: Nejsi špion? Ale on stále dokola tvrdil, že není." Když jí ukázal fotografie svých příbuzných, kteří žijí už od korejské války v 50. letech v Jižní Koreji, začala mu věřit.

Na 12. července 2019 naplánovali útěk.

Společně vyskočili z okna

Jeon myslel na všechno. Přihlásil se na prodlouženou noční směnu. Přerušil dráty od kamer. Zabalil dva batohy a ke dveřím Kim položil boty. O půlnoci ji pak probudil.

Společně vyskočili z okna a vydali se přes dvůr tábora. Museli se vyhýbat strážím i jejich psům, přejít rýžová pole a přebrodit řeku Tumen, kterou hlídali severokorejští i čínští pohraničníci.

"Stále jsem padala a zakopávala," vzpomíná Kim.

Přes řeku se dostali tak, že Jeon v jedné ruce držel nad hlavou zbraň, aby se nenamočila, a v druhé ruce za sebou táhl Kim, protože neuměla plavat.

Zatímco ho dusila voda a on přemýšlel, jestli už přichází jeho konec, Kim ho prosila, ať se vrátí, že to nezvládnou. To ale nepřicházelo v úvahu, oba by čekala smrt.

"Řekl jsem jí: Když se vrátíme, oba zemřeme. My ale radši zemřeme tady, ne tam," vzpomíná Jeon.

Tři dny se pak v Číně schovávali v horách po různých úkrytech, dokud se jim nepodařilo půjčit si telefon, aby využili Kiminých kontaktů, zavolali si pomoc a opustili území Číny.

"Cítím se provinile, že jsem utekla, abych mohla žít," řekla BBC Kim. V KLDR nechala svého exmanžela, který se znovu oženil, když byla poprvé ve vězení, a jejich dvě děti. "Láme mi to srdce."

Kim chce zůstat v Jižní Koreji, Jeon ale plánuje hledat nový život v USA. Přemlouvá ji, aby odešla s ním, jenže Kim se takového života bojí - neumí anglicky.

"Když se ohlédnu zpět, všichni jsme žili ve vězení. Nikdy jsme nebyli schopni jít, kamkoli jsme chtěli, dělat, co jsme chtěli. Severokorejci mají oči, ale nevidí, uši, ale zatím neslyší, ústa, ale nemohou mluvit," říká Jeon.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy