Washington - Příliv lidí z chudších částí světa na Západ slábne. Do bohatých zemí míří méně přistěhovalců než v minulosti, zjistil americký Institut pro migrační politiku (MPI).
Výsledky nového výzkumu zveřejnila britská stanice BBC. Přistěhovalců podle ní ubylo hlavně proto, že pro ně na Západě - vinou finanční krize - není tolik práce jako dřív. Týká se to i pracovníků z nových zemí EU, včetně těch z Česka.
Přístupu cizinců z rozvojového světa na západní pracovní trh navíc mnohde brání i přísnější imigrační politika. Jeden příklad za všechny: Spojené státy, nejsilnější ekonomika světa, letos vyhostily rekordní počet ilegálních přistěhovalců.
Imigrační zlom
Nová čísla popírají trend, který ve světě trvá posledních 30 let. Od roku 1980 totiž příliv chudých imigrantů do USA či západní Evropy roste.
Za uplynulá tři desetiletí se jejich podíl na populaci bohatých států zdvojnásobil. Podle statistik Organizace spojených národů vzrostl z pěti na deset procent.
Loni však přišel zlom.
"V některých zemích je úbytek nově přibyvších imigrantů dramatický," tvrdí BBC. Třeba ve Španělsku se jejich počet v roce 2009 snížil o dvě třetiny.
Další evropské země jsou na tom podobně. "Irsko a Řecko se možná změní z čistého dovozce pracovní síly - jímž byly v uplynulých desetiletích - na země, odkud lidé za prací odcházejí," uvádí britská stanice.
Například do Irska přišlo v roce 2009 o 60 procent méně Východoevropanů než přede dvěma lety.
Podobná čísla hlásí i Spojené státy. Sběračům ovoce a zeleniny, kteří do USA přijíždějí i z Česka, loni v porovnání s rokem 2008 vydali jen 50 procent pracovních víz.
Oběti recese
Celosvětová hospodářská krize zasáhla hlavně odvětví, kde se hojně využívala levná pracovní síla z ciziny. Třeba stavebnictví. Právě nekvalifikovaní přistěhovalci padli podle washingtonského Institutu pro migrační politiku často za oběť krizi jako první.
Nezaměstnanost mezi imigranty vzrostla výrazně víc než nezaměstnanost domácí populace. A noví přistěhovalci si tak cestu na Západ raději rozmysleli.
Typickým příkladem je Španělsko. Koncem roku 2007 tam práci nemělo 12,4 procenta přistěhovalců a 7,9 procenta rodilých Španělů.
Letos v létě už statistiky vypadaly jinak. "Imigranti ve Španělsku tvoří šestinu tamní pracovní síly a čtvrtinu všech nezaměstnaných," upozorňují američtí vědci.
A výsledek? Španělsko vykazuje - i kvůli vysokému počtu přistěhovalců - momentálně nejvyšší nezaměstnanost ze všech šestnácti zemí eurozóny.
Výjimka? Východoevropané v Británii
Jedinými imigranty, kterým se podle Institutu pro migrační politiku na Západě daří, jsou pracovníci ze střední a východní Evropy, kteří přišli po roce 2005 do Velké Británie.
I když je i ve Spojeném království více nezaměstnaných než dřív, lidí z nových zemí EU se to podle BBC netýká.
Americký MPI navíc v nové zprávě tvrdí: Východoevropané žijící v Británii už dávno nejsou jen "mladí, svobodní a vysoce motivovaní pracovníci", kteří si chtějí vydělat a vrátit se zpátky domů. Stále častěji se ve Spojeném království usazují a zakládají rodiny.
Nezaměstnanost "britských" Pákistánců či Bangladéšanů přitom vzrostla. A to ze 14 na 17 procent.
