Desetitisíce žen na Islandu včetně premiérky Katrín Jakobsdóttirové v úterý odmítají pracovat. Svým protestem chtějí upozornit na rozdíly v platech mužů a žen i na genderově motivované násilí, píše britská BBC na svých internetových stránkách. Dopady stávky pociťují zejména obory, ve kterých jsou ženy silně zastoupeny. Jde o zdravotnictví nebo školství.

Některé školky a školy zůstaly zavřené, jiné fungují v omezeném režimu. Protest dopadl také na část muzeí, knihoven a zoologických zahrad. Ženy také nevykonávají domácí práce.

"Já tento den nebudu pracovat a očekávám, že všechny ženy ve vládě udělají totéž," řekla premiérka před dnešní stávkou. Jakobsdóttirová uvedla, že její vláda se zaměřuje na to, jaké jsou platy v profesích, kde mají převahu ženy, ve srovnání v převážně mužskými obory.

BBC připomíná, že Island v posledních letech stojí na prvním místě indexu rovnosti Světového ekonomického fóra (WEF). Naprostá rovnost nepanuje ale ani tam, WEF této zemi udělilo skóre 91,2 procenta. Česku letos patřila 101. pozice ze 146.

Ženy na Islandu stávkovaly už v roce 1975, kdy se protestu zúčastnilo 90 procent ženské pracovní síly. Chtěly zdůraznit, jakou roli v ekonomice země hrají. V důsledku stávky parlament v následujícím roce přijal zákon o rovnosti platů. Někdejší islandská prezidentka Vigdís Finnbogadóttirová BBC v roce 2015 řekla, že stávka z roku 1975 byla "prvním krokem v emancipaci islandských žen", která vedla k tomu, že se v roce 1980 stala první ženou na světě demokraticky zvolenou do čela státu.