Brusel, Berlín - Daň z finančních transakcí, kterou jednoznačně podporuje devět ze 17 zemí eurozóny, by mohla být dojednána ještě v letošním roce. Deníku Süddeutsche Zeitung to sdělily zdroje blízké Evropské komisi.
Důležité ovšem je, aby se pro projekt, od něhož si Evropská komise slibuje příjem padesáti miliard eur ročně, vyslovilo s konečnou platností také Německo.
Daň z finančních transakcí ve výši 0,1 procenta by podle představ Komise byla uvalena na všechny burzovní obchody s akciemi a dluhopisy. Jednou setinou procenta by byly zdaněny transakce týkající se finančních derivátů. Mohla by o ni rozhodnout již schůzka ministrů financí EU, svolaná na příští týden do Lucemburku.
Proti dani je Švédsko a zejména Velká Británie, která se obává, že by to poškodilo tamní finanční sektor, vytvářející desetinu hrubého domácího produktu země. Jedním z hlavních spojenců Londýna je kupříkladu česká vláda Petra Nečase.
Ze zemí platících společnou evropskou měnou daň odmítá Lucembursko a Nizozemsko.
Zdanit burzovní transakce chce ale - na rozdíl od vlády - německá opozice. A tu potřebuje spolková kancléřka Angela Merkelová k tomu, aby protlačila Bundestagem fiskální pakt rozpočtové odpovědnosti, který v březnu podepsaly všechny země EU s výjimkou Britů a Čechů.
"Vedle programu konjunktury musíme se spolkovou vládou vyjednat závazné kroky pro společnou fiskální politiku," citoval deník Spiegel Online předsedu mladých sociálních demokratů Saschu Vogta. "Patří k nim minimální daň pro podniky a velké majetky, stejně jako eurobondy."
Čeká se na výsledek řeckých voleb
Merkelová se zasazuje za to, aby fiskální pakt byl schválen k 1. červenci, kdy vstupuje v platnost Evropský stabilizační mechanismus (ESM), z jehož fondů by měly čerpat nízkoúročené úvěry země stižené dluhovou krizí.
V ESM je v současnosti v podobě garancí 700 miliard eur, což by stačilo pro uhrazení všech finančních závazků Řecka, Irska a Portugalska. Neplatí to však již pro Španělsko a v žádném případě pro Itálii, která celkově dluží 1,9 bilionu eur.
Španělským bankovním domům příslíbila EU o víkendu finanční pomoc ve výši sto miliard eur a tento týden prosákly do tisku informace, že by o nízkoúročené úvěry mohla požádat také Itálie, což ovšem premiér Mario Monti striktně odmítl.
Eurozóna se může dostat do dalších potíží po nedělních opakovaných volbách v Řecku, kde hrozí vítězství Koalice radikální levice (SYRIZA), jež odmítá úsporná opatření sjednaná předchozími vládami v Aténách.
EU tvrdí, že by v takovém případě pozastavila vyplácení finanční pomoci, tento týden však Brusel naznačil ochotu nově sjednat podmínky memoranda o splácení řeckého dluhu, podepsaného s Unií. Proti memorandu jsou totiž všechny politické strany v Řecku včetně konzervativní Nové demokracie.
Vedle daně z finančních transakcí chce Evropská komise prosadit právě také eurobondy, společné evropské dluhopisy, které by podle představ Bruselu měly pomoci nejvíce zadluženým zemím k levnějším úvěrům.
Ve středu se italské obligace s dvanáctiměsíční lhůtou splatnosti prodávaly s úrokem 3,97 procenta, ačkoliv ještě v květnu to bylo jen 2,34 procenta. Finanční trhy a spekulanti, kteří na nich působí, totiž reagují na jakoukoli zprávu o případných potížích té či oné země velmi nervózně a okamžitě tlačí na zvednutí rizikového příplatku.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Potřebujete poradit, jak na daně?
