Ašgabat - Turkmenistán udělal další krok, kterým se vzdálil časům bizarní diktatury prezidenta Saparmurata Nijazova alias Turkmenbašiho.
Nový prezident Kurbanguly Berdymuchamedov, který stanul v čele země po smrti Nijazova na konci roku 2006, zrušil zákaz provozování cirkusu, opery a baletu.
Zároveň vyslovil souhlas s tím, aby se v hlavním městě Ašgabatu začalo stavět nové kino.
"Éra renesance"
Jeho předchůdce cirkus, operu i balet zrušil s tím, že jsou "neturkménské".
"Dnes začíná v naší zemi nová éra. Éra renesance," řekl Berdymuchamedov v televizi.
Přečtěte si:
Nový prezident také dříve mimořádně izolovanou zemi otevírá světu. Na konci loňského roku legalizoval přítomnost zahraničních investorů v zemi.
Cizinci si tak mohou v Turkemnistánu poprvé bez problémů kupovat půdu, továrny či podíly ve firmách. Země sousedící s Íránem je atraktivní zejména díky obrovským zásobám zemního plynu.
Malý Stalin
Nijazov vytvořil v Turkmenistánu nejtvrdší diktaturu na území bývalého SSSR a kult jeho osobnosti si příliš nezadal s někdejším oslavováním Stalina.
Nechal si říkat Turkmenbaši (Otec Turkménů) a ulice měst byly plné jeho obrazů, plakátů a soch. Jedna z nich - pozlacená - se na podstavci otáčela za sluncem.
Paláce si obkládal zlatem a mramorem, jeho tvář byla na lahvích s vodkou, letadlech státních aerolinií a také jako logo v rohu obrazovek při vysílání státní televize.
Nijazovova čtyřsetstránková kniha Ruchnama, která měla být "duchovním vodítkem" Turkmenů, se povinně předčítala ve školách a každý ji musel mít na pracovišti.
Prezident dokonce změnil názvy dnů a měsíců, takže například pondělí se nazývalo turkmenbaši.
Vyhlásil zákaz nošení dlouhých vlasů u mužů, a každý, kdo chtěl uzavřít sňatek s cizím státním příslušníkem, musel zaplatit poplatek padesát tisíc dolarů.
Berdymuchamedov už odstranil tvář Turkmenbašiho z loga státní televize a zmizí také z většiny nově vytištěných bankovek.