Si se v Bělehradu zaměřil hlavně na budoucnost. Srbsko je zemí, která stále ještě usiluje o to být jednou ze základen čínského exportu v Evropě. Tedy tím, co chtěl z Česka udělat bývalý prezident Miloš Zeman. Se Si Ťin-pchingem si v březnu 2016 připíjel pivem na přátelství a spolupráci ve Strahovském klášteře, tentokrát čínský vůdce na své evropské cestě - první po pěti letech a od propuknutí pandemie koronaviru - Prahu vynechává.
V Bělehradě podepsal se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem devětadvacet smluv o spolupráci. Vučič označil Čínu za největšího investora v Srbsku. "Sdílíme společnou budoucnost a společně budeme čelit politice hegemonie a síly ve světě," řekl Si v Bělehradě v narážce na Spojené státy. Oba státníci se navzájem ujistili o podpoře, týkající se svého území. Vučič označil Tchaj-wan za vnitřní věc Číny a Peking považuje Kosovo za součást Srbska, jeho nezávislost neuznal.
Náklonnost balkánské země k Číně trvá několik let a výrazně se projevila v době pandemie koronaviru. Srbsko dovezlo velké množství čínských ochranných pomůcek a vakcín, v Bělehradě se poté objevily billboardy s tváří čínského prezidenta a nápisem "Děkujeme, bratře Si".
Balkanista František Šístek tehdy deníku Aktuálně.cz řekl, že pro část Srbů a srbských voličů jsou Rusko a Čína důležité země, i když se Vučič snaží udržet dobré vztahy i s Evropskou unií, do níž si Bělehrad podal přihlášku. "Vlastně to trochu kopíruje bývalou Jugoslávii za maršála Tita. Ta také měla politiku snažit se vyjít a spolupracovat s každým. Byla to země ovládaná komunistickou stranou, ale se zvláštními vztahy se Západem ve srovnání se státy sovětského bloku," vysvětlil balkanista.
Námluvy s Orbánem
Z Bělehradu se Si přesunul do Budapešti, kde vláda Viktora Orbána dlouhodobě usiluje o čínské investice. Také maďarský premiér chce ze své země učinit logistické centrum čínského evropského exportu. Číňané například v Maďarsku budují továrnu na elektrobaterie do automobilů a čínský výrobce elektroautomobilů BYD chce otevřít svůj závod u Szegedu.
Orbán byl jedním z prvních evropských politiků, který se přihlásil k politice takzvané Nové hedvábné stezky pro výměnu zboží mezi Evropou a Čínou. Maďarsko se toho stále drží na rozdíl například od Itálie, která loni od projektu odstoupila. "Orbán velmi sází na Čínu. Usiluje o reindustrializaci Maďarska, chce z něj mít průmyslovou zemi a Číňané mu pomáhají tuto vizi naplňovat," soudí maďarský sinolog Tamás Matura z Centra evropských politických analýz.
V červnu se chystá do Číny slovenský premiér Robert Fico. Podle vlastních slov chce nabídnout Číňanům možnost zapojit se do budování či rekonstrukce slovenské dopravní infrastruktury.
Zatímco Srbsko a Maďarsko usilují o co nejužší spolupráci s Pekingem, na opačném konci spektra se nachází Litva. V roce 2021 povolila Tchaj-wanu otevřít si v metropoli Vilniusu zastoupení pod oficiálním názvem Tchajwanské. To do té doby ani potom žádná evropská země neudělala. Tchajwanské zastupitelství v Praze nese název Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář. Čína kvůli sporu zastavila veškerý dovoz z Litvy a Litva uzavřela své velvyslanectví v Pekingu.
