Kodaň - Klimatická jednání v Kodani byla v pondělí na krátkou dobu zastavena. Stalo se tak poté, co se je rozhodly bojkotovat rozvojové státy, kterým se nelíbí údajná snaha dánské vlády odstavit na vedlejší kolej jednání o budoucích škrtech v emisích bohatých zemí.
"Předsedkyně konference smluvních stran (dánská ministryně Connie Hedegaardová, pozn. red.) je zcela odhodlána porušit jakékoli demokratické procesy," prohlásil Lumumba Di-Aping, vrchní vyjednavač skupiny G77 zahrnující 130 rozvojových států.
Základní spor v tom, že tyto země nebyly spokojeny s nezávaznou politickou deklarací, kterou by mohla Kodaň skončit.
Raději by si přály, aby byla místo nové dohody prodloužena platnost Kjótského protokolu, ke kterému by se přidaly i Spojené státy a rozvojové státy. Tento návrh už dříve představil ostrovní stát Tuvalu.
Jednání nyní probíhají na dvou úrovních - jednak na úrovní států, které podepsaly Kjóto, jednak na úrovni celé OSN. Rozvinuté státy chtěly, aby dohoda vznikla z druhé linie, po pondělku však ustoupily.
Rozvojovým zemím se také nelíbí, že v rámci debat OSN Dánové, kteří mají plnit roli neutrálních prostředníků, údajně jednají za jejich zády a společně s EU a Spojenými státy připravily svou verzi dohody. Ta pronikla minulý týden do médií.
Po dopoledním bojkotu se však G77 odpoledne k formálním debatám vrátila. "Jdeme zpátky," sdělil gambijský delegát Pa Ousman Jarju agentuře Reuters. Stalo se tak údajně poté, co se jim dostalo ujištění, že bude položeno více důrazu na rozšíření stávajícího Kjótského protokolu.
Konference v Kodani se účastní 192 států a má za cíl představit mezinárodní smlouvu nahrazující Kjótský protkol, který vyprší roku 2012. Ten byl první smlouvou, ve které se průmyslové státy zavázaly k závaznému snížení emisí skleníkových plynů.
Africká skupina - čítající 53 zemí a jednající v rámci G77 - v pondělí na tiskové konferenci oznámila, že nepodpoří žádnou dohodu, jejímž základem nebude Kjótský protokol a která by tedy neoobsahovala jasné závazky emisních škrtů.
Agentura AP napsala, že cílem rozvojových zemí, je, aby Dánové přijali jako prioritu jednání snížení emisi rozvinutých států.
„V tomto okamžiku se nic neděje," řekl AP bangladéšský delegát Zia Huque Mukta.
"Pokud nebude nová dohoda lepší než Kjótský protokol, nelze se divit těm, které už změna klimatu postihuje, že trvají na jeho pokračování," řekl Aktuálně.cz z Kodaně Ondřek Pašek z Centra pro dopravu a energetiku, nevládní organizace, která lobuje za energetickou a dopravní politiku šetrnou k životnímu prostředí.
"Rozvinuté země mohly představit své dostatečné a vymahatelné závazky ke snižování emisí jak pod Kjótským protokolem, tak pod novou úmluvou. Neučinily tak a ztrácejí důvěru ostatních zemí," dodává Pašek.
Někteří afričtí vůdci dokonce uvažují, že se konference vůbec nezúčastní a na její závěrečnou vrcholnou část nepřijedou.
„Situace je vážná. Je pravděpodobnější, že mnoho hlav států nepřijede, pokud se jednání nedotáhnou do konce. Proč by měla hlava státu přijet a podepsat dohodu, která vlastně dohodou ani není?" řekl jeden z afrických vyjednavačů britskému deníku Guardian.
| Co píší blogeři o kodaňské konferenci: Jít rázně proti změnám klimatu? Nechat pracovat trh? |
