Británie je na odchodu z EU, ale byznys říká Ne

Martin Novák Martin Novák
28. 11. 2012 7:00
Vystoupení z evropské sedmadvacítky poškodí ekonomiku, varují průmyslníci
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Londýn - Odchod Velké Británie z Evropské unie už není nemyslitelnou věcí. Volá po něm značná část vládnoucí Konzervativní strany.

Premiér David Cameron hovoří o možném referendu, žádá nově nastavit řadu dohod s EU a chce odstoupit od některých společných opatření Unie. Například v policejní oblasti.

Britové letos nepřistoupili k fiskálnímu paktu, dlouho dopředu avizovali úmysl vetovat návrh rozpočtu Evropské unie (Cameron například chtěl, aby eurozóna měla vlastní rozpočet) a diskuse o dalším setrvání Spojeného království v evropském svazku se vede jak v Londýně, tak v Bruselu a dalších evropských metropolích.

Zatímco dříve evropské státy Londýn zapřísahaly, že bez něj "to není ono" a nedokážou si představit Unii bez Británie, teď už to přestává platit.

Například bývalý francouzský premiér Michel Rocard nedávno prohlásil, že pro Francii by to mohlo být výhodné.
Deník Financial Times si povšiml, že neustálých britských žádostí o výjimky a speciálního postavení už ostatní Evropané mají tak trochu dost.

Německá kancléřka a britský premiér na summitu EU. Bude to platit i v budoucnosti?
Německá kancléřka a britský premiér na summitu EU. Bude to platit i v budoucnosti? | Foto: Reuters

"Německo se dlouho snažilo chápat britskou výjimečnost, ale Merkelová s tím už ztrácí trpělivost. Cameron ignoruje italského premiéra Maria Montiho, španělský předseda vlády Mariano Rajoy se dívá spíš do Berlína než do Londýna a francouzského prezidenta Francoise Hollanda nikdo od počátku nemohl podezírat z přílišného pochopení pro Británii. Britské rozhodné odmítání přispět k vytvoření mechanismů na podporu eura znechutilo i tak blízkého spojence, jakým je Švédsko," napsal prestižní list.

Rok 2012 je nepochybně rokem, kdy se Velká Británie vzdálila Evropské unii. Začíná se hovořit nejen o Grexitu - vynuceném odchodu Řecka z eurozóny -, ale i o Brixitu. Dobrovolném odchodu Británie z Evropské unie.

Silný hlas proti britskému odchodu ale pozvedl tamní byznys. Konfederace britského průmyslu (CBI), silná lobbistická organizace sdružující velké a důležité firmy, říká Ne.

Předseda konfederace Roger Carr varuje, že do zemí EU jde pořád ještě polovina britského exportu a izolace by zemi poškodila.

Foto: Reuters

"Jakkoliv se může myšlenka na odchod z Unie jevit lákavá a populární, byznysmeni a politici musí udržet most. Zatímco evropské země se integrují ve snaze o ekonomickou záchranu, my v Británii musíme tvrdě pracovat na tom, abychom se nedostali do riskantní izolace," uvedl Carr na výroční konferenci CBI.

Podle něj musí být hlas britského byznysu a podnikatelské sféry hlasitý a má vyjadřovat, že spojení s Evropou je výhodné a nutné pro každého, kdo má ambice být globálním hráčem.

Ani samotní konzervativní politici nejsou úplně jednotní. Například ministr bez portfeje Kenneth Clarke tvrdí, že vystoupení z Evropské unie bude katastrofou pro britskou ekonomiku.

Společnost IPSOS provedla průzkum mezi britskými průmyslníky, podnikateli a exportéry. Vyplývá z něj, že o škodlivých následcích odchodu z EU pro ekonomiku je ve větší či menší míře přesvědčeno 73 procent z nich.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy