Ptáci zpívají hlasitěji, delfíni se do Benátek nevrátili. Přinášíme novinky o klimatu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
11. 4. 2020 12:51
Vzduch je čistší, auta jezdí daleko méně, stejně tak letadla a okolní svět tak trochu utichl. Klimatickou změnu se ale pandemii koronaviru zastavit nepodařilo. Deník Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného přehledu informací o klimatu.
Benátky. Ilustrační foto.
Benátky. Ilustrační foto. | Foto: ČTK/DPA

Velká část obyvatel planety se teď zdržuje většinu času doma, turisté prakticky vymizeli a příroda má jedinečnou šanci se trochu zotavit. Neznamená to ale, že by se do benátských kanálů vrátili delfíni a labutě nebo že by prázdné asijské vesnice okupovali sloni, vypili zásoby domácí pálenky a pak se opilí váleli v polích. Všechny tyhle senzační zprávy, které kolovaly na sociálních sítích i v médiích, už se podařilo vyvrátit.

Ve velkých městech ale ubývá smogu a pokles emisí vypouštěných do vzduchu v těch nejhůře zasažených zemích je dokonce dobře viditelný z vesmíru.

Podle odborníků jde ale jen o dočasný efekt, a jakmile se pandemie přežene, ekonomická aktivita jednotlivých zemí se znovu nastartuje a všechno se nejspíš vrátí do starých kolejí. Myslí si to profesor chemie životního prostředí Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity v Brně.

V rozhovoru s deníkem Aktuálně.cz upozorňuje, že snad největším znečišťovatelem prostředí je lodní nákladní doprava - a té se současné omezování netýká. Letecká doprava se podle něj zase rychle obnoví, ale Holoubek doufá, že nás nynější pandemie alespoň naučí nelétat přes půl světa kvůli obchodní schůzce a vyřizovat jednání a porady na dálku.

Omezení leteckého provozu kvůli koronaviru má ale ještě jeden zajímavý dopad: komplikuje nám předpověď počasí. Proč? Chybí nám data o vlhkosti vzduchu nebo rychlosti větru z čidel dopravních letadel.

Jestliže koronavirová pandemie ovlivňuje znečištění životního prostředí, funguje to i obráceně. Špatná kvalita vzduchu způsobuje plicní potíže a větší šanci, že lidé žijící ve městech zahalených do smogu se koronavirem nakazí a nemoc covid-19 u nich má pak horší průběh. První studie naznačují, že ve znečištěných oblastech je na koronavirus větší úmrtnost.

Koronavirus ale není pro životní prostředí rozhodně žádná spása. V obchodech se například začaly zase hojně používat igelitové sáčky. Je hygieničtější, a tedy bezpečnější kupovat balené potraviny, a tak se do pytlíků balí pečivo, zelenina i ovoce. Při vstupu do obchodu bývají k dispozici jednorázové igelitové rukavice, aby zákazníci zboží neohmatávali holýma rukama. Americký deník New York Times přišel s informací, že firmy vyrábějící plastové obaly lobbují za to, aby se zrušil zákaz igelitových tašek. A díky pandemii mají pádné argumenty.

Ozonová vrstva a lesní požáry

Ne všechno dění se však točí kolem koronaviru. Například na ozonovou vrstvu nemá současná pandemie žádný vliv. Ta se nad Arktidou sice rekordně ztenčila, ale naopak na jižní polokouli se nevídaně obnovuje a tím zlepšuje počasí.

To je dobrá zpráva hlavně pro Austrálii, kde by díky tomu mohlo v budoucnu více pršet. Zemi poslední roky sužuje sucho, které na přelomu roku způsobilo extrémně ničivou sezonu lesních požárů.

O lesních požárech a o tom, jestli má smysl v boji proti klimatickým změnám sázet miliony stromů, mluvil deník Aktuálně.cz s německou odbornicí na ekologii lesa a požáry. 

Kirsten Thonickeová z Postupimského institutu dopadu klimatických změn v rozhovoru vysvětlila, že mnohem důležitější je přemýšlet o tom, jaké lesy chceme sázet, a pak se o ně dobře starat.

Koráli hynou, ptáci zpívají

Horké léto také způsobilo, že australský Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, opět vybledl. V posledních pěti letech je to už potřetí, kdy k takovému rozsáhlému poškození došlo. Podle odborníků je to tentokrát ještě horší, na některých místech už se nejspíš vůbec nedokáže obnovit, protože koráli uhynuli.

Abychom ale nekončili špatnou zprávou, vraťme se zpátky k pandemii koronaviru. Všimli jste si, že jsou ve městech víc slyšet ptáci? Uzavřená města ztichla a skýtají jedinečnou šanci pro jejich pozorovatele.

Mnoho ptačích druhů žijících ve městech se naučilo zpívat hlasitěji, aby přehlušili městský ruch. Evropští vědci teď přemýšlejí, jestli nynější situace bude mít nějaký vliv na jejich chování. A obrátili se na obyvatele měst o pomoc. Zájemci se mohou přihlásit jako dobrovolníci do projektu Silent Cities (Tichá města) a nahrávat zpěv ptáků ve svém okolí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy