Berlín slaví pád zdi, symbolu rozdělení Evropy

Naďa Straková
9. 11. 2009 10:29
Velkolepých oslav se zúčastní světoví lídři, současní i ti bývalí

Berlín - Pád Berlínské zdi, symbolu studené války a rozdělení Německa i Evropy, si dnes připomíná celý svět. Berlínské ulice zaplaví statisíce lidí z domova i zahraničí a oslav se zúčastní světoví lídři, současní i ti bývalí.

U Braniborské brány, která stála v těsném sousedství neslavné zdi, se dnes sejde americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv, britský premiér Gordon Brown, polský disident a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa a mnoho dalších.

Vpředvečer oslav vyrostla ve městě z dominových panelů jeden a půl kilometrů dlouhá zeď, která symbolicky kopíruje někdejší Berlínskou zeď. Ta bude středem pozornosti ve chvíli, kdy Lech Walesa povalí první panel, a tak symbolicky nastane pád Berlínské zdi po dvaceti letech. Všichni přítomní lídři pak symbolickou projdou Braniborskou bránou.

Oslavy u Berlínské zdi potrvají dlouho do noci, stejně jak probíhal její pád. Německá kancléřka Angela Merkelová v doprovodu Michaila Gorbačova a Lecha Walesy dorazí na bývalý hraniční přechod v ulici Bornholmer Strasse.

Tam se totiž v osudnou noc 9. listopadu shromáždily tisíce Berlíňanů poté, co člen politbyra Günther Schabowski krátce před sedmou hodinou večer v médiích prezentoval usnesení ministerské rady, které povolovalo cesty do západního Německa.

Odliv mozků na Západ

Berlínská zeď se začala stavět v roce 1961. Po skončení druhé světové války bylo Německo na základě Jaltské dohody rozděleno do čtyř okupačních zón, Berlín pak do čtyř sektorů. Zeď vznikla mezi sovětským sektorem na jedné straně a francouzským, americkým a britským na druhé.

V období od roku 1949 až 1961 území NDR opustily téměř tři miliony obyvatel, z velké části odborníci a profesoři. Většina z nich odešla přes Berlín, kde hranice probíhala středem města a nebyla tak snadno kontrolovatelná.

Státní a stranické orgány NDR se proto rozhodly přijmout opatření, která měla hromadnému exodu "mozků" ze země zabránit.

Americká ministryně Hillary Clintonová u Braniborské brány v Berlíně
Americká ministryně Hillary Clintonová u Braniborské brány v Berlíně | Foto: Reuters

Ještě 15. července 1961 ale dementoval na tiskové konferenci člen vlády Walter Ulbricht jakékoliv úmysly hranici v Berlíně uzavřít. K rozhodnutí postavit v Berlíně pomyslnou "železnou oponu" došlo zřejmě především z iniciativy N. S. Chruščova na setkání nejvyšších představitelů Varšavské smlouvy v Moskvě 3. až 5. srpna 1961.

Dominový efekt pádu zdi

Pád Berlínské zdi odstartoval pád železné opony, která Evropu rozdělovala na západní demokratické země a země východního bloku spadající pod vliv Sovětské svazu.

Pád zdi byl také jakýmsi předskokanem znovusjednocení Německa, které nastalo na podzim roku 1990.

Dnešní symbolickou zeď z domina vytvářeli školáci a umělci z Německa a celého světa. Jednou z nich je i jemenská malířka Ríma Kassímová, která do Berlína přicestovala z Jemenu. 

Ríma Kassímová zdobí v ulicích Sana'a
Ríma Kassímová zdobí v ulicích Sana'a | Foto: goethe.de

Přijela se podívat na to, jak její panel, který dekorovala v ulicích jemenského hlavního města Sana'a, společně s ostatními padne. Malování obřích umělohmotných cihel pod hlavičkou Goethe Institutu probíhala po celém světě.

"Naše země byla dlouho rozdělená na sever a jih a v roce 1990 se sjednotila. Přesto tu existují lidé, kteří ve sjednocený Jemen nevěří a chtějí se odtrhnout," řekla Aktuálně.cz vpředvečer odjezdu s narážkou na separatistické tendence na jihu i severu země. "Jemen by si ze sjednocení Německa měl vzít příklad," dodala.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy