Minsk - Běloruská policie zatkla v centru hlavního města Minsku podle svědků stovky lidí, kteří se pokusili zúčastnit opoziční demonstrace, svolané k tzv. běloruskému Dni svobody.
V ulicích města byly vidět stovky ozbrojených policistů i techniky.
Сілавікі са шчытамі перакрылі праспэкт Незалежнасьці pic.twitter.com/vrhHKhrOl9
— Радыё Свабода (@svaboda) March 25, 2017
Desítkám opozičních a zahraničních novinářů úřady nejrůznějšími způsoby - včetně zatýkání - znemožnily opoziční demonstraci pokrývat. I přesto se svědkům podařilo natočit některé zásahy policie.
Дэманстранта зьбіваюць у Менску#ДзеньВолі pic.twitter.com/rASe9b6XUT
— Радыё Свабода (@svaboda) March 25, 2017
Už před zahájením sobotního pochodu vtrhla policie do minského sídla organizace Vjasna, nejaktivnějšího místního sdružení obránců lidských práv. Zadržela 57 lidí včetně několika novinářů.
Demonstrace proti Lukašenkově politice se v sobotu dopoledne konaly taky v běloruských městech Brest, Mohylov, Hrodna a Vicebsk. Na všech těchto místech byly úředně povoleny a zúčastnily se jich stovky demonstrantů.
V Brestu na jihozápadě země ale úřady v noci na sobotu zatkly Uladzimira Njakljajeva, jednoho z hlavních opozičních vůdců a kandidáta na prezidenta ve volbách plánovaných na rok 2010.
V bytě bývalého běloruského politického vězně Mykoly Statkeviče, který největší sobotní demonstraci v Minsku svolal, úřady vypnuly telefony a internet.
Proti "příživníkům"
Bývalý prezidentský kandidát v Bělorusku Mykola Statkevič, který si odseděl necelých pět let za "organizaci masových nepokojů" po prezidetských volbách v zemi v roce 2010, byl první, kdo začal organizovat demonstrace proti tzv. dani z příživnictví.
Tu úřady zavedly pro všechny nezaměstnané ve výši zhruba 230 eur ročně. Vysvětlovaly ji jako opatření proti tzv. šedé zóně, tedy proti lidem, kteří jsou zaměstnáni neformálně a neplatí daně.
Opatření se ale hlavně dotkla lidí, kteří skutečně práci nemají a výše uvedená částka pro ně znamenala více než měsíční příjem.
Proto na demonstrace vyšli i lidé v menších městech Běloruska, kde se žádné akce nekonaly více než dvacet let.
Vláda prezidenta Lukašenka relativně rychle pochopila svou chybu a platnost prezidentského dekretu č.3, který daň zaváděl, pozastavila. Jenže vlna protestů v Bělorusku se tím nezastavila.
Nečekaný impuls
"My jsme od toho vůbec nic nečekali. Když s tím Statkevič přišel, tak řada kolegů tvrdila, že zase přijde těch 300 aktivistů a nemá smysl jimi riskovat," říkal při nedávné návštěvě Prahy další z lídrů opozice Andrej Sannikov.
Nicméně na první minskou demonstraci před několika týdny přišlo přinejmenším deset tisíc lidí. Chudí Bělorusové byli přitom doposud vždy hlavní oporou režimu Alexandra Lukašenka, který zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994.
Vláda se teď snaží vysvětlit nespokojeným Bělorusům, že by rozhodně neměli vycházet do ulic. Současně také slibuje, že všichni běloruští nezaměstnaní dostanou práci. Jejím slibům už ale značná část obyvatelstva již nevěří.
Ty, kteří budou v Bělorusku v sobotu i v dalších dnech dál demonstrovat, čeká nejspíše tvrdá odveta.
"Poslední události ukázaly, že bez ohledu na místy smířlivou rétoriku Alexandr Lukašenko rozhodně nehodlá demontovat svůj režim osobní vlády. Takže nebudou ani ekonomické reformy, protože ty by mohly podkopávat jeho základnu. Nebude ani žádný dialog se společností, maximálně v televizi ukáží nějaké speciálně vybrané klauny," myslí si minský politolog Aljaksandr Klaskouski.
Zátahy
Vlna zatýkání a represí už dříve zasáhla aktivisty nezávislé běloruské organizace Molody front a také členy vojensko-vlasteneckého klubu Patriot z Bobrujsku.
Část ze zadržených patřila v minulosti k běloruské nacionalistické organizaci Bílá legie, která se ovšem rozpustila před více než deseti lety.
V úterý běloruský prezident Alexandr Lukašenko během návštěvy mohylevské oblasti a tradičního rozhovoru s pracujícími prohlásil, že bezpečnostní síly zatkly několik desítek militantů, kteří trénovali se zbraněmi v táborech v Litvě a na Ukrajině.
"To jsou specialisté na provokace, kteří jsou řízení tajnými službami jistých států. To je celá technologie barevných revolucí," prohlásil běloruský prezident.
Důkazy jsou sporné
Důkazy, které o pár dní později ukázala běloruská státní televize nebyly úplně přesvědčivé.
Většina zbraní byla plynová, mezi důkazy byly třeba i krabičky s náboji do startovací pistole IŽ-PL.
"Na mě to působí dojmem, že silové složky potřebovaly rychle zatknout někoho, koho by mohli vydávat za ty teroristy, o kterých mluvil prezident," řekl agentuře Belapan běloruský politolog Valerij Karbalevič.
Kromě toho byly zatčeny více než tři stovky lidí, kteří se v uplynulých týdnech zúčastnili protestních pochodů, od lídrů běloruské opozice po místní bloggery.
Od soudu dostali buď pokutu, častěji ale několikadenní vězení, které vždy vychází tak, aby se příslušný člověk nemohl zúčastnit víkendové demonstrace.
Laureátka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová v rozhovoru s novináři označila po sobotním brutálním rozehnání demonstrace v Minsku politiku Lukašenkova režimu za sebevražednou.
"Lidé chtějí změny, místo nich je ale zatýkají. Státní moc ukazuje sílu a chce lidi zastrašit. Její tvrdost je nebezpečná a povede k výbuchu," dodala běloruská spisovatelka.
