Analýza - Radikální nacionalista a vůdce nejsilnější opoziční strany v Srbsku - Srbské radikální strany - Tomislav Nikolič rezignoval na své funkce.
Tato událost ukázala, jak silný vliv na politiku v Srbsku má stále Vojislav Šešelj, který čelí obviněním ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY).
Šešelj totiž oficiálně zůstává předsedou Srbské radikální strany, která získala v posledních volbách takřka 30 procent hlasů, a pravděpodobně stojí za odchodem Nikoliče.
Podle oslovených odborníků na Balkán bude pravděpodobně mít Šešelj značný vliv na politiku srbských radikálů i nadále.
Rezignace jeho zástupce Tomislava Nikoliče nejspíše nepovede k výraznému oslabení radikálů v Srbsku, současné spory v Srbské radikální straně by však mohly vést k odštěpení umírněnějšího křídla či vytvoření nové strany.
Změny ve vedení nejsilnější opoziční strany každopádně nemění nic na současném směřování Srbska do EU ani na tom, že Srbsko neuzná nezávislé Kosovo.
Nečekané obraty
Když Tomislav Nikolič oznámil rezignaci na post takzvaného zastupujícího předsedy Srbské radikální strany, tamní média pro to ihned našla vysvětlení: za jeho odchodem stojí oficiální předseda radikálů Vojislav Šešelj, který pobývá ve vazbě v Haagu. Přes telefon dál řídí srbskou stranu, jež v květnových parlamentních volbách získala vůbec nejvyšší počet hlasů.
Vojislav Šešelj
- Zakladatel a předseda Srbské radikální strany (SRS)
- Patří k politikům typu Vladimira Žirinovského - je radikálním nacionalistou odmítajícím veškeré návrhy svých oponentů, které často uráží vulgarismy a někdy i fyzicky napadá
- V roce 2003 se dobrovolně vzdal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který jej stíhal za jeho činy během válek na Balkáně v devadesátých letech
- U haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii čelil obviněním ze zločinů proti lidskosti - například za plánování a napomáhání vraždění nesrbského obyvatelstva. Obvinění odmítl. Tribunál ho v březnu 2016 shledal nevinným ve všech devíti bodech obžaloby.
Vládu však po volbách tito nacionalisté, kteří například ostře odmítají nezávislost Kosova a prosazují příklon země k Rusku, nesestavili.
Dále se prohlubovaly osobní rozepře mezi oficiálním předsedou Šešeljem a jeho zástupcem v Srbsku Nikoličem. Spory vyvrcholily nyní, a to kvůli postoji ke stabilizační a asociační dohodě - tedy dokumentu, jehož schválením srbským parlamentem v úterý udělala země výrazný krok směrem k Evropské unii.
Většina zemí EU včetně Česka uznala nezávislost Kosova, což bylo jedním z hlavních důvodů, proč radikálové odmítali vstup do EU, a tedy i podpis stabilizační a asociační dohody.
Pak Nikolič nečekaně otočil - minulý týden řekl, že dokument podpoří. Mluvilo se o tom, že tak učinil výměnou za vládní podporu energetických dohod s Ruskem.
Podle většiny novinářů a analytiků poté pravděpodobně zasáhl Šešelj, který je ostře proti vstupu do EU, byť Nikolič odmítá, že by mu rezignaci Šešelj nařídil.
Po Nikoličově odchodu radikální strana opět otočila - její další představitelé prohlásili, že dohodu o směřování do EU nepodpoří.
Nakonec se hlasování o stabilizační a asociační dohodě a Srbská radikální strana nezúčastnila.
Šešeljův vliv zůstává
Tomislav Nikolič byl zastupujícím předsedou strany od roku 2003. Oproti extremistovi Šešeljovi zastával méně radikální postoje a volil mírnější slovník, čímž se mu podařilo přilákat řadu voličů.
Dvakrát usiloval o zisk prezidentského postu - v roce 2007 v přímých volbách těsně prohrál se současným prezidentem, proevropským Borisem Tadičem.
Nyní by Srbskou radikální stranu volila zhruba třetina Srbů. Podporují ji zejména méně vzdělaní lidé z venkova, ale i srbští uprchlíci z Bosny, Chorvatska a Kosova.
Nikoličův nástupce na postu zastupujícího předsedy zatím není znám. Hovoří se o Draganu Todorovičovi, který už Nikoliče nahradil v čele parlamentního klubu strany. Další variantou je, že až do stranického sjezdu, který se uskuteční v horizontu dvou let, Nikoliče nikdo nenahradí - stranu v Srbsku povede grémium několika hlavních představitelů.
Nejsilnější vliv na dění ve straně a její postoje však s největší pravděpodobností bude i mít nadále Vojislav Šešelj.
Ve straně nyní dochází ke sporům mezi umírněnějšími nacionalisty a zapřisáhlými příznivci Šešelje. Je možné, že dojde k odštěpení části straníků a vzniku nové strany, převažují však názory, že pozice radikálů na srbské politické scéně výrazně neutrpí, protože Šešeljova pozice v Srbské radikální straně, soudě podle posledních událostí, zůstává silná.
Srbsko míří do EU
Stabilizační a asociační dohodu Srbsko podepsalo s Evropskou unií už v dubnu.
Právě dnes (v úterý) ji ratifikoval srbský parlament. Pro přijetí dokumentu, který Srbsko jasně směruje k budoucímu členství v EU, zvedlo ve 250členné sněmovně ruku 139 poslanců. Jen 26 hlasovalo proti.
EU je nyní k Srbsku vstřícná, a to zejména kvůli dopadení Radovana Karadžiče, jehož zadržení a předání do Haagu si kladla jako jednu z hlavních podmínek nutných pro vstup. Srbsko nadále pátrá po dalším podezřelém z válečných zločinů - Ratku Mladičovi. Srbská média už několik týdnů spekulují o tom, že bude zadržen v nejbližší době.
Snahám současné srbské vlády, která označila vstup do Evropské unie za svůj hlavní cíl, by mohlo pomoci i české předsednictví EU v první polovině roku 2009. Česko totiž považuje Balkán za prioritu své zahraniční politiky a integraci zemí na Balkáně do evropských struktur považuje za nutný krok pro řešení tamní situace.
Mohlo by tak například dojít ke zmírnění vízových podmínek pro cesty Srbů do členských zemí EU. V současné době je získání takového víza pro Srby obtížné.
| Přečtěte si blog specialisty na Balkán Matyáše Zrna |
