Praha - Ve čtvrtek se v Praze představí jeden z hlavních projektů půlročního českého předsednictví Evropské unie.
Summit EU s šesti postsovětskými republikami o užší spolupráci v rámci tzv. Východního partnerství. Spolu s politiky členských zemí unie se summitu zúčastní zástupci Běloruska, Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu.
Praha proto v těchto dnech tak trochu vypadá jako hlavní město bývalého Sovětského svazu. Alespoň co se týká počtu politiků, diplomatů, politologů a analytiků z nástupnických států SSSR.
Teritoriální spory, etnické konflikty
Na půdě Pražského institutu bezpečnostních studií se sešli aktivisté nevládních organizací, političtí analytici a další experti k diskusi o řešení etnických konfliktů na území někdejšího SSSR a o tom, co by Východní partnerství mělo šestici států přinést. Schůzka se konala v rámci konference, pořádané Asociací pro mezinárodní otázky.
K největším problémům postsovětského prostoru patří spory o hranice a území. Například konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach či mezi Ruskem a Gruzií o Abcházii a Jižní Osetii.
Nedořešená je otázka Podněstří, násilně odděleného od Moldavska a napětí provází také volání po větší autonomii nebo dokonce odtržení Krymu od Ukrajiny.
Ukrajinský politolog Alexandr Bogomolov se domnívá, že EU může pomoci bývalým republikám SSSR v předávání zkušeností, například zrovna při řešení etnických konfliktů. Jako příklady uvedl Severní Irsko nebo Baskicko.
Rozpad Sovětského svazu přirovnal k rozpadu Rakouska-Uherska. „Mezi námi a zejména západoevropskými členy unie ale existuje určitá kulturní propast, některé věci vidíme jinak," uvedl Bogomolov.
Připustil ale, že ani lidé v bývalých republikách SSSR toho o sobě navzájem mnoho nevědí. "Moldavsko má s Ukrajinou velmi dlouhou hranici, ale mnoho Ukrajinců o něm ví jen to, že existuje a kde zhruba leží," řekl Ukrajinec.
"Jsou tu i úspěchy"
Šéf arménské nadace pro euroasijské partnerství Gevorg Ter-Gabrieljan řekl, že přes všechny problémy a konflikty dosahují bývalé republiky SSSR i úspěchů a pozitivní zprávy by se neměly ztrácet v záplavě těch negativních.
Zmínil se o chystané dohodě o navázání diplomatických vztahů mezi Tureckem a Arménií, což je podle něj jedna z největších událostí od rozpadu SSSR v roce 1991.
Obyvatelé sporných území a neuznaných republik, jako jsou Náhorní Karabach, Abcházie, Jižní Osetie nebo Podněstří by podle Ter-Gabrieljana měli mít právo hájit své názory na mezinárodním poli a svět by jim měl naslouchat.
„Spory o území by neměly stát v cestě přibližování jednotlivých států k Evropské unii," míní moldavský analytik Vlad Lupan. Podle něj ale má všech šest zemí větší či menší problémy s demokracií.
Ředitel Gruzínského ústavu strategických a mezinárodních studií Arčil Gegešidze ocenil, že se Evropská unie snaží hrát aktivnější roli při řešení konfliktů v bývalém SSSR, než tomu bylo v minulosti.
Podle něj by bylo dobré, kdyby unie jmenovala svého stálého zmocněnce pro Jižní Kavkaz. „Problémem ale je, že v Abcházii nebo Jižní Osetii panuje nedůvěra a odpor k Evropské unii, těžko se tam bude vyjednávat," řekl Gegešidze.
Jeho gruzínský kolega Giorgij Muravi vidí jako problém bývalého Sovětského svazu nedostatek kvalitních a objektivních médií. Rádio Svobodná Evropa, vysílající v mnoha jazycích z Prahy, už podle něj takovým médiem není a svoji dřívější reputaci ztratilo.
