Damašek – Selže-li v Sýrii příměří, válka bude ještě horší než předtím a Rusko musí počítat s tím, že povstalci dostanou ze zahraničí větší podporu.
Ústřední zpravodajská služba (CIA) a Pentagon podle listu Wall Street Journal tlačí na prezidenta Baracka Obamu, aby rebelům, čelícím už pět měsíců masivnímu ruskému bombardování, poskytl více zbraní nebo alespoň více zpravodajských informací.
Saúdská Arábie zvažuje dodání střel země – vzduch, které by ohrozily ruská letadla a helikoptéry. S tím, jak se blíží boje k turecké hranici, také roste možnost přímého střetu mezi Ruskem a Tureckem.
Příměří má platit od dnešních třiadvaceti hodin. Moskva se ale nezavázala přímo k tomu, že ukončí nálety. S klidem zbraní ale v pátek souhlasilo téměř 100 povstaleckých skupin a dříve deklaroval ochotu zastavit palbu i syrský prezident Bašár Asad.
Ve Washingtonu panuje vůči úmyslům Ruska skepse, přestože ruský prezident Vladimir Putin kvůli dohodě telefonoval Obamovi a saúdskoarabskému králi Salmánovi.
"Uvidíme za měsíc či dva, nakolik se věci vážně změnily. Máme připravený plán B, pokud Damašek a Moskva závazkům o klidu zbraní nedostojí," uvedl americký ministr zahraničí John Kerry, aniž by obsah plánu konkretizoval.
Podle listu Wall Street Journal chce ministerstvo obrany dodávat rebelům zbraně a zpravodajské informace. Obama se to však zdráhá učinit, protože nechce zabřednout do takzvané zástupné války (proxy war) s Ruskem na území Sýrie.
Ruské bombardéry provedly od konce září na osm tisíc náletů a změnily situaci na bojišti. Asadův režim získal zpět některé oblasti na západě země a postoupil k východní části Aleppa, ovládané opozičními bojovníky.
Saúdský ministr zahraničí Adíl Džubajr na přímou otázku časopisu Der Spiegel, zda Rijád je pro dodávky protiletadlových zbraní rebelům, odpověděl: "Ano. Změnilo by to poměr sil na bojišti v Sýrii."
Dohodnuté příměří se netýká Islámského státu a také organizace Fronta al-Nusrá, která se hlásí k Al-Káidě. Bojovníci Nusry patří mezi ty, kteří válčí s Asadovým režimem na západě a severu Sýrie.
Rusové tvrdí, že nebombardují žádné umírněné povstalce, ale právě Frontu al-Nusrá nebo Islámský stát.
Ruská analytička Marija Lipmanová ale řekla agentuře AFP, že Vladimir Putin nyní nemá zájem na pokračování bojů a stačí mu, že stabilizoval Asadův režim, a Moskva s Damaškem tak mohou vyjednávat v lepší, silnější pozici.
What to expect in #Syria over the next 90 days? By ISW's Genevieve Casagrande. https://t.co/PhYZmh7Uq3 pic.twitter.com/pFMIm2Hp0J
— ISW (@TheStudyofWar) February 25, 2016
"Vidíme snahu Ruska pomalu ukončit vojenské operace a snažit se těžit z toho, že Rusko může o Sýrii jednat na stejné úrovni jako Spojené státy. Jako rovný s rovným," uvedla Lipmanová.
Kromě Ruska podporuje Asada Írán a libanonský Hizballáh, na straně rebelů jsou hlavně Turecko a Saúdská Arábie.
Od vypuknutí konfliktu v Sýrii uplyne v březnu pět let. Odhady počtu obětí se různí, zřejmě ale zemřelo více než 300 tisíc lidí.
Asadův režim a velitelé povstalců v minulosti uzavřeli několik lokálních příměří. To současné je ale první dohodnuté v celé Sýrii mezi vládou a opozicí.
