Její premiér Sali Beriša podepsal slavnostně při jednání ministrů zahraničí členských zemí Dohodu o přidružení a stabilizaci.
Albánie byla dlouho označována za nejchudší zemi Evropy. Už tomu tak není, v rozhodujících ukazatelích předstihla Moldavsko. Přesto bude její cesta do Unie - pokud tam o ni bude zájem - delší než u předešlých a současných adeptů členství.
Vzestup zatím na přístupové rozhovory nestačí
"Je to první krok, který Albánie učinila směrem k Unii. Posílí to naše ekonomické i politické vztahy," řekl po podpisu dohody evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn.
Zároveň uvedl, že balkánská země s 3,5 miliony obyvatel prodělala v posledních letech velký hospodářský vzestup, nebála se reforem a udělala také pokroky v boji s organizovaným zločinem.
"Je ale na místě konstatovat, že Albánii čeká dlouhá cesta a mnoho dalších reforem," uvedl komisař.
Premiér Beriša slíbil, že jeho země udělá vše pro dosažení cíle. Tím je podle něj plnoprávné členství Albánie v Evropské unii. "Je to naše priorita pro 21. století," uvedl premiér.
Zatím není vůbec jasné, kdy přístupové rozhovory začnou. Žádné datum nebylo stanoveno.
Brusel vyčítá Albánii kromě problémů s organizovaným zločinem především korupci a také nedostatečné zajištění demokratických voleb v zemi.
Až loňské volby, v nichž zvítězila Berišova Demokratická strana nad vládnoucí postkomunistickou Socialistickou stranou, byly vůbec jako první od pádu komunistického režimu uznány Unií jako transparentní.
Desetiletí v izolaci
V Albánii vládl od konce druhé světové války až do roku 1990 tuhý stalinistický režim diktátora Envera Hodži. Ten odmítl kritiku Stalinova kultu a od konce šedesátých let držel zemi a její obyvatele v téměř úplné izolaci od okolního světa.
Od roku 1990 poskytla EU Albánii celkovou pomoc ve výši 1,26 miliard eur. Země prodělává hospodářský růst, ale stále je ve srovnání s jinými východoevropskými státy výrazně chudá.
Formálně se sedmdesát procent Albánců hlásí k islámu, ale většina z nich muslimskou víru nepraktikuje.
