reklama
 
 

Výročí Karlova mostu: Chyba se vloudila, je až za 9 dní

9. 7. 2007
Foto: Aktuálně.cz
Dnešní výročí neodpovídá původnímu dnu ve 14. století
Hlavní zprávy

Praha - Když pražský primátor dnes ráno v 5 hodin a 31 minut poklepával na kámen z Karlova mostu, aby tak zcela přesně připomněl 650. výročí zahájení jeho stavby, nebyl vůbec přesný. Fakticky se totiž předběhl o devět dní. A taky o jednu hodinu.

Čas je totiž relativní i v historii. A záleží v něm na tom, jak se počítá.

Císař neznal letní čas

Císař Karel IV. položil základní kámen mostu v roce 1357, a to 9. 7., v 5.31 hodin. Vznikla tak pěkně vyhlížející řada lichých čísel, která stoupá a pak klesá, a jde po sobě stejně při čtení zepředu i pozpátku: 135797531. Tehdejším věštcům to totiž mohlo připadat jako dobré znamení.

Jenže v Česku je nyní vyhlášen letní čas. Takže dnes ráno, když hodinky ukazovaly 5.31 h, bylo teprve 4.31 hodin slunečního času. Dnešní ceremonie tedy fakticky začala o hodinu dřív, než se do ní před 650 lety pustil Otec vlasti.

Není kalendář jako kalendář

A aby to bylo ještě složitější: Za Karla IV. platil juliánský kalendář. Zavedl jej Gaius Julius Caesar už roku 46 př. n. l. Avšak jím stanovená délka roku (365,25 dne) neodpovídala astronomickým poměrům. Oproti rovnodennosti a slunovratům se juliánský kalendář opožďoval každý rok o 11 minut.

Ve 14. století se kalendář zpozdil už asi o devět dnů za postavením Slunce na obloze.

Nesoulad vyřešil papež Řehoř XIII. v roce 1582. V té době se už kalendář opožďoval o deset dnů. Papež nařídil přeskočit v kalendáři deset dnů a o tu dobu jej posunout kupředu. Vznikl tak dnešní, gregoriánský kalendář.

Svět přijímal papežovo rozhodnutí pomalu. (Pamětníci znají: protože Rusko přijalo gregoriánský kalendář až v roce 1918, revoluci, kterou tam uskutečnili podle svého kalendáře v říjnu 1917, pak připomínali 7. listopadu.)

"V Čechách kalendář posunuli v lednu 1584. Po 6. lednu následoval hned 17. leden. Na Moravě pak nový kalendář přijali v říjnu 1584," říká docentka Helena Krmíčková z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která je odbornicí na kalendáře.

Puntičkáři by s oslavou čekali

Z toho ovšem vyplývá, že kdybychom počítali každý rok tak, jak se má, tedy jako úplný oběh Země kolem Slunce, tak 650. oběh od položení základů Karlova mostu se uzavře až za devět dní, 18. července.

Pokud bychom tedy chtěli být opravdu puntičkáři, s oslavou bychom museli ještě devět dní počkat.

"Podle tehdy platného juliánského kalendáře byla 9. července 1357 neděle," konstatuje docentka Krmíčková. "Ale víte, i když dnešní den neuzavírá přesně 650 oběhů Země kolem Slunce, současná oslava zahájení stavby Karlova mostu mi vůbec nevadí. Je to symbolická záležitost. U ní je podstatnější datum v kalendáři než přesná délka slunečního roku."

Mimochodem, most přes Vltavu byl původně nazýván Kamenný most anebo Pražský most. Teprve v druhé polovině 19. století se mu začalo říkat Karlův most. Jeho stavba od položení základního kamene trvala celé půlstoletí. Tím bychom se snad u veřejných zakázek ani radši neměli inspirovat.

Nejasnosti už na začátku

Historikové se ovšem shodují, že žádná přesná zpráva o tom, kdy byl most založen, neexistuje.

Ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka zjišťoval, kdy má most vlastně své narozeniny. Jak zjistil, datum 9. 7. 1357 odvodil z dobových záznamů historik Václav Vladivoj Tomek.

"Čas 5 hodin 31 minut z porovnání dobových zpráv, astrologických teorií a astronomických tabulek odvodil uměle dokonce až astronom a historik vědy doc. dr. Zd. Horský r. 1979. I on potvrdil jako datum založení 9. 7., neboť roku 1357 to byl den konjunkce Slunce se Saturnem, a tedy astrologicky nejšťastnější den toho roku, kdy příznivá hvězda - dobré Slunce absolutně překrylo a přezářilo neblahý vliv Saturnu - symbolu zla," vysvětluje docent Ledvinka.

Právě tento čas a datum podporuje i myšlenka o symbolické hodnotě po sobě jdoucích lichých číslech, které datum obsahuje.   

"To zajisté u astrologii a mystice nakloněného Karla IV. a jeho současníků roli hrát mohlo," uvádí Ledvinka s tím, že Horský zjistil, že 9. 7. 1357 kolem 5:31 hod. bylo v astronomicky nejvýznamnějším bodě (ascendentu) znamení Lva, čili český královský a státní symbol.

Také podle ředitele Archivu hlavního města Prahy je důležitější připomínat význam památky než  zcela přesné datování...

"Tváří v tvář staletím nejde o minuty ani o hodiny, nýbrž o trvalou podstatu a hodnotu díla, jež bylo 9. července 1357 započato," napsal Ledvinka.

  

autor: jet, mih, ves

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama