Praha - Svět hvězd přináší přehlídku těch nejpodivnějších objektů, jaké si vůbec můžeme představit. Jeden z nich je na obrázku, který Česká astronomická společnost vyhlásila za astronomickou fotografii měsíce ledna. V Kašperských Horách ji vyfotil Miloš Hroch (jeho webovou stránku najdete zde).

Na snímku je hvězda obklopená mlhovinou. Patří mezi poměrně vzácné a velmi mladé hvězdné podobry. Jejich vzácnost je způsobena zejména tím, že se v této fázi vývoje nacházejí jen po astronomicky velmi krátkou dobu v období jejich gravitačního smršťování. Po svém objeviteli, astronomu Howardu Herbigovi z Havajského Astronomického institutu, byly pojmenovány objekty Herbigovými. Tyto hvězdy, které bývají několikrát těžší než naše Slunce, jsou často obklopeny nepravidelnými rozptýlenými mlhovinami jako pozůstatky svého hvězdného rodiště.

Mladičká hvězda

"Hvězdu na snímku bychom v astronomických katalozích nalezli pod různými označeními - například BD+67 1283, HD 200775, SAO 19158 či V380 Cep. Zejména poslední uvedené jméno dává tušit, že se jedná o hvězdu proměnnou, tedy měnící svou jasnost," vysvětluje Marcel Bělík z hvězdárny v Úpici, který je členem poroty soutěže.

Její hmotnost je odhadována na tři až patnáct hmotností našeho Slunce a stáří na pouhých 5000 roků. S téměř čtyřletou periodou ji obíhá další rodící se hvězda s hmotností poloviny Slunce. S povrchovou teplotou 17 000 stupňů a jasností na obloze 7,4 hvězdné velikosti představuje jeden z nejzářivějších Herbigových objektů, které známe.

Uhlovodíky ve spektru

Zajímavá je i okolní mlhovina, pojmenovaná oficiálně chladným NGC 7023, lidově však poetičtěji Kosatec či Iris. Ta září převážně namodralým světlem rozptýleným na prachových částicích. Nalezneme zde však i barvu červenou, která vzniká fotoluminiscencí, tedy přeměnou neviditelného ultrafialového záření mladičké hvězdy na našemu oku viditelné světlo červené.

Z pozorování v infračerveném spektrálním oboru víme, že se v ní nacházejí i mračna velmi složitých molekulárních struktur, jako jsou například polycyklické aromatické uhlovodíky. Samotný název možná mnoho neprozradí, dokud si neuvědomíme, že tyto a podobné molekuly obsahuje například cigaretový kouř nebo kouř z lesního požáru, ale i voňavý dým nad grilovaným masem. Ovšem na vzdálenost 1300 světelných let, které nás od mlhoviny i hvězdy samotné dělí, tuto vůni neucítíme.

Co ovšem pociťují astronomové při pohledu při pohledu na chladnou krásu modravě zářícího potrhaného a temnými mračny ušpiněného závoje mladičké hvězdy, to je radost nad krásným snímkem mladičké hvězdy a jejího dětského pokojíku.