Praha - V noci na neděli přecházíme ze "správného" astronomického času na čas letní. Důvodem jeho zavádění byly v minulosti úspory energie. Ty však dnes nejsou nijak jisté. Výhodou může být, že se nám prodlouží doba, po kterou si každý den užíváme slunečního světla. Citliví lidé si ovšem musí na tuto změnu dlouho zvykat.
Nepřirozený zásah
Bioložka Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd, se ve své vědecké práci významně zabývala tím, jak živočichové, zejména savci, vnímají vnitřní, "biologický čas".
Už dříve konstatovala, že jarní posun o hodinu na letní čas je nepřirozeným zásahem do biologických rytmů člověka, na který část lidí reaguje citlivěji a hůř se s ním vyrovnává. Lidé, kteří už vstávají do světla, se po zavedení letního času najednou probouzejí zase do tmy, na což nejsou jejich přirozené "biologické hodiny" nastaveny.
Zato podzimní návrat k času středoevropskému (kterému se už běžně začíná říkat "zimní čas", i když to je z astronomického pohledu nesprávné označení) bude pro organismus snadnější, protože při něm lidé vstávají za většího světla.
Válečné opatření
Letní čas zavedlo poprvé v roce 1916 Německo jako válečné opatření, aby ušetřilo energii. Vzápětí následovala Británie.
Poté se letní čas objevil zase za druhé světové války. Na našem území byl pak opětovně zaveden v roce 1979 a od té doby se používá.
Jeho výhody při úsporách energie se ukazují jako nejisté a různé studie docházejí k odlišným výsledkům.
Nejasné úspory
V principu se dá říci, že když v létě lidé vstávají o hodinu dřív a začínají o hodinu dřív pracovat, užijí si víc denního světla večer. Pokud tedy večer ještě ušetří víc energie na svícení, než spotřebují při časném vstávání, projeví se to celospolečensky jako energetická úspora.
Tak to alespoň fungovalo za války, kdy individuální využití času po večerech bylo okolnostmi dosti omezeno.
V mírových podmínkách však lidé mohou prodloužené světlo využít k dalším energeticky náročným aktivitám. Například některé výzkumy v USA naznačují, že lidé v době platnosti letního času odpoledne a večer jezdí auty častěji a na delší vzdálenosti, než kdyby měli do západu slunce o hodinu času méně. Spotřebují tak víc pohonných hmot.
Volný čas na sluníčku
Zatímco ekonomické přínosy letního času jsou nyní nejisté, s určitostí se dá říci, že může prospět k příjemnějšímu využití volného času. Tedy zejména pro lidi, kteří nepracují na směny. Prodloužené denní světlo umožňuje více sportování, delší návštěvy přátel, a také třeba delší vysedávání v zahradních restauracích.
Americké studie také uvádějí, že v letním čase rostou večerní tržby obchodů, protože tam za světla zajde nakoupit víc lidí.
V celkovém shrnutí se tedy dá konstatovat, že právě začínající letní čas nám umožní líp si užít volný čas. Někomu více, někomu méně zahýbe biologickými hodinami. Možná kvůli němu utratíme víc peněz za večerní nákupy a za koníčky. Jestli ovšem také ušetříme energii, není moc jisté.
