Paříž /od zpravodaje Aktuálně.cz/ - V běžném povědomí Středoevropanů jsou vlny tsunami čímsi vzdáleným, ohrožujícím obyvatele dalekých končin a Evropany na exotické dovolené.
Ve skutečnosti však vznikají i ve Středozemním moři. "Lokální varovný systém před nimi má pouze jedno místo v Itálii. Pracujeme však na tom, abychom vytvořili varovný systém i pro další části Evropy," řekl na konferenci o vědě v Evropské unii, pořádané v Paříži, profesor neapolské univerzity Paolo Gasparini.
"Přístavní vlny" ohrožují celé pobřeží
Slovo tsunami (někdy do češtiny přepisované jako cunami) v japonštině znamená "přístavní vlny". Vytvářejí se poté, co pod hladinou moře nastane zemětřesení, vybuchne sopka nebo se na dně sklouzne půda. Vznikají také po dopadu asteroidu do moře, ale to se podle propočtů stává asi tak jednou za deset milionů let.
Dění na mořském dně může rozhýbat vodní masu, která se dá do pohybu. Na volném, hlubokém moři vlna prakticky neztrácí energii a pohybuje se rychlostí někdy až tisíc kilometrů za hodinu. Dlouhá může být kolem dvou set kilometrů, vysoká je však pouze asi 30 centimetrů, takže posádky lodí na širém moři si jí ani nevšimnou.
Před pobřežím je hloubka menší, pohyb se třením o dno zbržďuje. Současně se však masa vody po stoupajícím dně zvedá a vytváří až třicet metrů vysokou vlnu, která se přelije přes pobřeží.
V Pacifiku nejvíc ničivých vln
Zhruba čtyři pětiny všech světových tsunami vznikají v Tichém oceáně. Tam není žádnou zvláštností, když zemětřesení u Aljašky, Jižní Ameriky či Japonska vytvoří vlnu, která se přežene napříč oceánem a zalije pobřeží Havaje.
Tsunami se objevují i v Indickém oceánu. Smutným potvrzením bylo podmořské zemětřesení poblíž Indonésie na sklonku roku 2004, které způsobilo sérii ničivých vln. Usmrtily přes 225 000 lidí v jedenácti zemích, nejvíce v Indonésii, na Srí Lance, v Indii a v Thajsku.
I ve Středomoří jsou zemětřesení
Tsunami však vznikají i ve Středozemním moři. To je totiž místem častých zemětřesení.
Naštěstí však ve Středomoří bývají zemětřesení nižší intenzity a moře není tak hluboké jako světové oceány. Díky tomu je množství rozhýbané vody menší a následné vlny nižší.
| Podrobněji o otřesech půdy v Evropě čtěte: Varování před zemětřesením? Ano, dvacet vteřin předem |
Jen Stromboli má varování
"V Evropě mohou tsunami kromě pobřeží Středozemního moře zasáhnout i pobřežní oblasti Černého a Rudého moře. A pak také severovýchodní části Atlantského oceánu," vypočítává neapolský profesor Gasparini.
"Naštěstí se tento fenomén vyskytuje velmi zřídka. Zemětřesení, které vyvolalo i vlnu tsunami, zničilo sicilské město Messina v roce 1908," připomíná. "Zabilo tehdy asi 58 000 lidí. Od té doby byly vlny tsunami ve Středomoří mírnější a usmrtily spíše ojedinělé oběti, například v roce 1956 v Řecku, v roce 1999 na březích Marmarského moře mezi Dardanelami a Bosporem, nebo v roce 2002 na italském ostrově Stromboli."
A právě na ostrově Stromboli je také jediný lokální varovný systém před tsunami.
Při pobřeží jsou města. A také turisté
"Pracujeme však na vytvoření varovného systému mnohem rozsáhlejšího, pro celou oblast," vysvětloval na konferenci o evropské vědě v Paříži Paolo Gasparini, který je jedním z koordinátorů tohoto mezinárodního úsilí. Projekt, financovaný ze zdrojů Evropské unie, má název TRANSFER.
O zemětřesení čtěte také:
"Středomoří je malé, tsunami obvykle dosáhne pobřeží za čtyřicet až padesát minut, nebo ještě dříve. Přitom právě na pobřeží leží velká města, významné přístavy a průmyslové podniky, to vše blízko vodní hladiny. A samozřejmě sem také v létě jezdí miliony turistů," vypočítával profesor Gasparini.
Automatičtí hlídači v moři
Jak varování proti tsunami funguje?
Nejpropracovanější varovný systém mají v Tichém oceáně. Financují jej Spojené státy a Japonsko, které leží v ohrožené oblasti.
Tvoří jej seismické stanice, jež podle chvění půdy zaznamenají vznik zemětřesení. Jenomže z toho se ještě nepozná, jestli vznikly tsunami. Ty se totiž vytvářejí, když se půda pod mořem pohne ve svislém směru. Při vodorovném pohybu ničivá vlna nevzniká. Jakým směrem se mořské dno pohnulo, se dá zjistit z výpočtů až za několik hodin. A to už může být pozdě.
Proto pacifický varovný systém doplňují také čidla na mořském dně, která měří změny v tlaku vody a výšce vodní hladiny. Takže poznají, jestli nad nimi vlna tsunami přechází. Zjištěné údaje předávají bójkám na hladině a ty je prostřednictvím družic posílají do řídicích středisek. Tam pak během dvou minut poznají, jestli se k pobřeží blíží ničivá vlna, a mohou vyhlásit poplach.
Podobný systém se nyní buduje i v Indickém oceáně, právě po velkém indonéském zemětřesení z roku 2005, kdy tsunami zastihlo lidi na pobřeží zcela nepřipravené.
Evropské práce na varovných systémech pro Středomoří a také pro severovýchodní Atlantik, jak o nich v Paříži mluvil profesor Gasparini, jsou však zatím teprve v začátcích.
| Další články z rubriky věda najdete zde |
