Ženeva - Fyzikální zařízení, které by mělo napodobit podmínky krátce po velkém třesku, bylo v roce 2008 uvedeno do provozu v Ženevě. Vzápětí se porouchalo a nyní čeká, až se je podaří zase opravit.

Přesto si od něj vědci slibují, že dokáže změnit naše chápání fyziky a celého vesmíru.

Průřez Velkým hadronovým urychlovačem pod hranicí mezi Švýcarskem a Francií: Modře je značen 27 kilometrů dlouhý, podzemní kruhový tunel pro urychlování částic. Šedě je pak zobrazena trubice pro přívod částic do urychlovače. Čtyři prostory pro uskutečňování hlavních experimentů jsou spojeny s povrchem šachtami dlouhými od 50 do 150 metrů. | Foto: CERN

Velký hadronový urychlovač (LHC) je jednoznačně největším experimentálním přístrojem na světě. Obsahuje 27 kilometrů dlouhý podzemní okruh, v němž mohou po dvou různých drahách v opačných směrech kroužit částice (nejdříve protony, patřící do fyzikální kategorie hadronů), až naberou téměř rychlost světla.

A pak vědci navedou oba svazky přímo proti sobě, takže se srazí. V malém tak navodí stav, jaký byl ve vesmíru krátce po jeho vzniku.

Neviditelná hmota zaplňuje vesmír

Mimo jiné vědci doufají, že najdou teoreticky vypočítanou, ale zatím experimentálně neprokázanou částici zvanou Higgsův boson. Ta by jim měla více říci o hmotě, z níž je složen náš vesmír.

Veškerá viditelná hmota hvězd a těles, které odrážejí světlo, tvoří totiž jen čtyři procenta celkové hmoty a energie vesmíru. Zhruba pětinu vesmíru tvoří "temná" hmota, která nevydává ani neodráží světlo ani jiná elektromagnetická záření. A celý zbytek vesmíru pak dotváří "temná" či "skrytá" energie.

Vědci by moc rádi věděli, co nás to vlastně obklopuje. A věří, že díky novému urychlovači poznáme více.

Zmizí graviton v jiné dimenzi?

Mezi mnoha dalšími úkoly, na které se fyzikové při experimentech chtějí zaměřit, je i hledání vícerozměrných prostorů. "Předpokládáme, že když nám při pokusech odcestuje částice gravitace graviton do jiné dimenze, poznáme to, protože nám bude chybět její energie," říká profesor Jiří Niederle, který je zástupcem České republiky v radě evropské laboratoře CERN, která obří urychlovač postavila a provozuje.

Porucha elektrického spoje

Vědci spustili hadronový urychlovač do pokusného provozu už 10. září. Při něm urychlované částice úspěšně obíhaly jen jedním směrem. Jenže už 19. září se zařízení porouchalo.

Příčinou byla porucha elektrického spoje mezi dvěma magnety akcelerátoru. V jejím důsledku se potrubí mechanicky poškodilo a uniklo z něj chladicí hélium. Nikomu se nic nestalo.

V této chvíli CERN soudí, že oprava potrvá až do léta 2009. Pak teprve urychlovač změní učebnice fyziky.