Ženeva - Fyzikové už vědí, na kolik přijde oprava obřího evropského urychlovače částic, zřejmě jednoho z nejsložitějších zařízení na Zemi.
Účet by se měl vyšplhat na 29 milionů dolarů, tedy více než půl miliardy korun.
Urychlovač i tak zůstane mimo provoz minimálně do léta, napsal časopis New Scientist.
Zařízení, zvané velký hadronový urychlovač, má vědcům umožnit poznat dosud jen teoreticky představitelné: co se stane, když se srazí dva paprsky protonů o rychlosti blížící se rychlosti světla (viz interaktivní infografiku na konci článku).
Jenže už desátý den provozu, 19. září, došlo k poruše, která zničila nádrž s kapalným héliem. A následky byly zničující.
Velký třesk nedaleko Ženevy
Zařízení patří Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Když se jeho 27 kilometrů dlouhým tunelem prohnaly první paprsky protonů, otevřely se vědcům dveře k podobným procesům, které následovaly po velkém třesku zhruba před 13,7 miliardami let. Urychlovač dokáže vytvořit daleko větší kvantum energie, než jeho předchůdci. Jenže jej z provozu nadlouho vyřadila nehoda.
V důsledku elektrického selhání praskla nádrž s kapalným héliem. To se prakticky okamžitě vypařilo, což způsobilo obrovský nárůst tlaku, který zničil vybavení v dosahu. Podle mluvčího CERN Jamese Gilliese zničila nehoda 53 z 57magnetů, které usměrňují částice. Technici jich už vyměnili kolem třiceti, oprava by měla být hotová v březnu.
Vysoký účet a oddálení experimentů
Z 29 milionů dolarů na opravu budou jen náhradní díly zřejmě stát víc než třetinu. Výstavba urychlovače, největšího a nejsložitějšího zařízení v dějinách lidstva, přitom již státy sdružené v CERNu vyšla na 8 miliard dolarů, dolarů. Vedle evropských zemí se na projektu podílejí také Spojené státy a Rusko.
Další experimenty v podzemním urychlovači, umístěném přímo pod švýcarsko-francouzskou hranicí, budou mocí zase začít až v červenci příštího roku. Podle Gilliese zatím nebylo přesné datum obnovení provozu stanoveno.
