Valencie - Závod otevřený ve španělské Valencii bude mít nezvyklé "výrobky": 500 až 600 milionů much za rok.
Nelíhnou se zde ovšem proto, aby hmyzu ve světě přibylo, ale přesně naopak. Mají snížit počet mušek, které ničí úrodu ovoce.
Závod, postavený za osm milionů eur, společně spravují Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO).
Je to vlastně průmyslová líheň mušek Ceratitis capitata, česky zvaných vrtule ovocná nebo také vrtule velkohlavá. Vyskytují se v teplých oblastech celého světa a kladou vajíčka do plodů ovocných stromů. Takové ovoce pak pěstitelé musí vyhodit.
Paprsky gama proti samečkům
Pro využití se vybírají jenom samečkové, které čeká ozáření paprsky gama. Po něm ztrácejí schopnost oplodnit samičku. Nezmizí jim však chuť a možnost pářit se.
Ozáření samečkové se vypouštějí do přírody. Protože jsou dobře živení, představují pro divoké samičky přitažlivé partnery. Páří se s nimi, a plodní přírodní samečkové pak nemají šanci.
Důsledkem je, že se výrazně snižuje rozmnožování hmyzu. Nejsou k tomu třeba chemické postřiky. Ozářené mušky pak sejdou sešlostí věkem, aniž by po sobě nechaly v přírodní populaci hmyzu jakékoli stopy.
"Tato investice umožní biologickou kontrolu mušek v oblasti Valencie, z níž pochází 80 procent španělského exportu citrusových plodů," uvedl v tiskové zprávě MAAE ředitel jejího programu ozařování hmyzu Jorge Hendrichs.
Takovýchto líhní hmyzu mají MAAE a FAO po světě tři desítky a produkují v nich přes čtyři miliardy sterilních hmyzích samečků ročně.
Tse-tse také na mušce
Metodu ozařování hmyzu vymysleli a vyzkoušeli entomologové společně s jadernými experty už v šedesátých letech minulého století. Od té doby se stále rozvíjí.
Postup se používá také třeba na mouchy tse-tse. Hmyz ze subsaharské Afriky, velikostí odpovídající běžné evropské mouše domácí, přenáší mikroskopického prvoka, který je původcem spavé nemoci. Choroba napadá dobytek i lidi, může skončit zmrzačením nebo smrtí napadeného jedince. Ročně usmrtí asi 400 000 osob a způsobí ekonomické ztráty kolem čtyř miliard dolarů.
V tomto případě se sterilní samečkové připravují například ve výzkumném středisku MAAE v Seibersdorfu u Vídně. Zde se mouchy tse-tse páří, snášejí vajíčka, z nich se líhnou larvy a zakuklí se. Samičky se pak vyklubou dřív, takže se dají jednoduše oddělit od samečků.
Oplození jen jednou za život
Samečky tse-tse čeká přesně vypočítaná dávka záření z přístroje podobného těm, jaké se používají v nemocnicích například při léčbě nádorů. Pak už jsou připraveni na vysazení v afrických zemích.
V tomto případě se nejdříve uskuteční běžné chemické postřiky. Pak se do přírody vypouštějí ozáření, a tedy neplodní samečkové, aby našli hmyz, který chemický útok přežil. Samička se obvykle páří pouze jednou za život, což jí stačí na oplození všech budoucích potomků. Když se tedy spojí s ozářeným samečkem, žádné potomstvo se jí už nikdy nenarodí.
"Postup se dá využívat k velkým jednorázovým programům vymýcení nežádoucího hmyzího druhu," vysvětluje Jorge Hendrichs. "Může se však také stát permanentním rutinním způsobem snižování hmyzí populace v požadované oblasti."
| Článek o to, jak statistiky odhalují smolaře, a další texty z rubriky věda, najdete ZDE. |
