Praha - Na obloze existují souhvězdí chudá na hezké a fotogenické objekty, ale také souhvězdí, kde již při letmé prohlídce dalekohledem narazíme hned na několik zajímavých objektů. Mezi ně patří například souhvězdí Střelce. Na obloze se promítá do centrálních oblastí naší domovské Galaxie, bohatých na hvězdy a mlhoviny nejrůznějších tvarů a barev. Není tedy divu, že se stává častým cílem astrofotografů.

Vybral si je i Martin Myslivec z Hradce Králové, vítěz červencového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou vyhlašuje Česká astronomická společnost.

Hvězdná miminka

Do zorného pole dalekohledu se mu vešly hned tři známé objekty. Mlhovina M20, známá též pod jménem Trifid, pak mlhovina M8, již astronomové už dávno pojmenovali Laguna, a nakonec i NGC 6559, která se musí spokojit jen s tímto číselným katalogovým označením. New General Catalogue, tedy NGC, je dílem Johna Louise Emila Dreyera, ředitele na observatoři Armagh v Irsku.

Nejsou to však jména a názvy, co na snímku přitahuje. Je to hlavně úžasná hra tvarů hvězdných porodnic, nacházejících se přibližně pět tisíc světelných roků od nás. Vyklubaná holátka hvězd, stará pouhé dva miliony let, nalezneme například v největší z mlhovin, oblíbené Laguně. Podle současných odhadů je v této mladičké hvězdné kupě padesát až sto takových hvězdných miminek.

Červenou mlhovinu Laguna, svítící díky zářícímu vodíku, objevil již před rokem 1654 Giovanni Battista Hodierna, v roce 1680 ji popsal John Flamsteed a po něm mnoho dalších.

Barvy vesmíru

Menší, barevnější, symetričtější a modrou reflexní mlhovinou obklopený Trifid je další ukázkou úžasné vesmírné grafiky. Reflexní mlhovina svým prachem odráží světlo okolních hvězd a rozptyluje je do modrého nádechu. Tmavé absorpční mlhoviny, zakrývající části červeně zářící vodíkové mlhoviny, jí dávají typický vzhled, vedoucí až k názvu Trifid. Pohled Hubbleovým kosmickým teleskopem ukázal v mlhovině světelný rok dlouhé pilíře, ukazující oblasti nově vznikajících hvězd.

Prachovým mostem oddělena nachází se nedaleko mlhoviny M8 i "bezejmenná" NGC 6559. I ona svítí kombinací červené barvy ionizovaného vodíku, modré barvy rozptýleného světla na prachových částečkách a temné "záře" prachových mlhovin.

"Modrá barva je na tomto snímku však díky zpracování zvýrazňujícímu červenou emisi vodíku mírně potlačena a tak ji uvidíme jen v oblasti mlhoviny Trifid, kde je její výskyt největší," vysvětluje člen poroty fotografické soutěže Marcel Bělík z hvězdárny v Úpici.