Tichá invaze: Do Evropy pronikají cizí biologické druhy

Josef Tuček
8. 4. 2009 7:30
Biologická invaze je plíživá, nenápadná, ale riziková
Plzák španělský.
Plzák španělský. | Foto: Wikimedia Commons

Praha - Je to plíživá, nenápadná, ale přitom riziková invaze: do nových koutů světa pronikají tisíce druhů rostlin a živočichů, které tam nikdy dříve nežily. Požírají tam druhy původní, vytlačují je z jejich stanovišť, přinášejí s sebou choroby. Výsledkem je narušená přírodní rovnováha, přetvořená krajina, a také ekonomické škody v zemědělství, lesnictví a rybářství.

"Předběžné odhady ukazují, že náklady související s biologickými invazemi dosahují v Evropě ročně nejméně deseti miliard eur," říkají autoři shrnujícího komentáře v posledním čísle světového vědeckého časopisu Science.

"Ale bude to spíš víc. U devadesáti procent nově rozšířených druhů pořád neznáme ekologické ani ekonomické dopady jejich invaze," doplňuje Petr Pyšek, zástupce ředitele Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích, jenž byl členem mezinárodního týmu, který zprávu pro Science připravil.

Jedenáct tisíc přistěhovalců

Bolševník velkolepý.
Bolševník velkolepý. | Foto: Wikimedia Commons

Mezinárodní skupina vědců, podporovaná Evropskou unií, v níž pracoval i docent Pyšek, už letos vydala knihu o pronikání invazních druhů do Evropy. Podle ní už na evropskou pevninu, do řek i okolních moří proniklo přes 11 000 druhů z jiných částí světa.

Více než polovinu z nich tvořily suchozemské rostliny, asi třetinu pak bezobratlí živočichové jako například plzák španělský, škodící na polích i na zahradách, anebo mandelinka bramborová.

Co je však nejdůležitější: ukazuje se, že rychlost zavlékání nových druhů do Evropy se za poslední desetiletí oproti minulosti zvýšila. Je to logický důsledek evropského sjednocování, které ulehčuje cestování i volný pohyb zboží. Takto se snadno rozšíří semínka rostlin i drobní živočichové. Lidé si vozí akvarijní rybky, které někdy vypustí do přírody. A šíření znásobila i rychlá letecká doprava.

Jako útok yperitem

V Česku patří mezi nejznámější, i když už dávnější invazní druhy bolševník velkolepý. Až čtyři metry vysoká a třicet kilogramů těžká rostlina, která k nám byla poprvé přivezena jako okrasná do zámeckých parků před 150 lety z Kavkazu, se rozšířila do krajiny.

Vytváří husté porosty, v jejichž stínu těžko přežívají původní rostliny. Její šťáva se dá přirovnat k yperitu - když si jí člověk potřísní pokožku a zasvítí na něj slunce, naskáčou mu bolestivé puchýře.

Přitom je bolševník velkolepý téměř nezničitelný. Po odseknutí nad zemí znovu vyroste z kořene. Semena mohou dozrát i v odkvetlých okolících, které byly odseknuty a ponechány ležet na zemi... To samozřejmě komplikuje a prodražuje život zemědělcům i ochráncům přírody.

Rak přináší vražednou plíseň

Rak pruhovaný.
Rak pruhovaný. | Foto: Wikimedia Commons

Příkladem invazních druhů z novější doby jsou dva raci přivezení z Ameriky - rak pruhovaný a rak signální. Ty se šíří stále dál v českých tocích.

Problém je, že jsou nositeli plísní, proti nimž jsou sami odolní. Avšak plísně pak zcela nekompromisně zabíjejí původní raky.

V dnešní době se řeky zotavují ze znečištění z minulých let, a původním rakům by se v nich tedy mohlo dařit lépe. Avšak jejich novému rozšíření brání zavlečené druhy a s nimi žijící plísně.

Sjednotí se Evropa?

Vědci v časopise Science doporučují, aby Evropská unie vytvořila celoevropské pracoviště, které by šíření nechtěných druhů sledovalo a snažilo se je alespoň zbrzdit.

"Úplně mu samozřejmě zabránit nejde, to je v době jednotného trhu určitě nemožné," připouští docent Pyšek. "Zatím vše sledují národní a případně evropské instituce ze svých zorných úhlů. Druh, který v jedné zemi už považují za rizikový, může být v jiném státě přehlížen a nepozorovaně se z něj šířit do okolních zemí. Jednotné koordinační centrum by tedy shromáždilo všechny dostupné informace a lépe určilo, dovozu kterých druhů je lépe se snažit zabránit."

Svůj článek v časopise Science vědci nadepsali titulkem "Sjednotí hrozba biologických invazí Evropskou unii?".

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Vancouver zdolal Minnesotu a má v kvalifikaci play off mečbol

Hokejisté Vancouveru vyhráli třetí utkání kvalifikace play off NHL nad Minnesotou 3:0 a otočili stav série hrané na tři vítězství na 2:1 na zápasy. O branky Canucks se v Edmontonu postarali Brock Boeser, Antoine Roussel a Elias Pettersson, brankář Jacob Markström udržel při třetím startu ve vyřazovací části v kariéře poprvé čisté konto.

Vancouver po nedělní prohře 0:3 v úterý zdolal Wild 4:3 a po dnešním úspěchu může už v pátek útočit na postup. V 1. kole bojů o Stanleyův pohár byli Canucks naposledy v roce 2015.

Vítězný gól vstřelil celek z Britské Kolumbie ve 34. minutě v přesilové hře. Při vyloučení Jordana Greenwaye vypálil z levého kruhu Pettersson, gólman Alex Stalock puk vyrazil a z dorážky se prosadil Boeser. Po 139 vteřinách závěrečné části zvýšil Roussel, který po úniku uspěl bekhendovým blafákem. V čase 58:38 dovršil výsledek po přihrávce Quinna Hughese Pettersson.

Výsledek kvalifikace play off NHL:

Západní konference (Edmonton) - 3. zápas:

Minnesota - Vancouver 0:3 (0:0, 0:1, 0:2)

Branky: 34. Boeser, 43. Roussel, 59. E. Pettersson. Střely na branku: 27:29. Hráno bez diváků. Hvězdy zápasu: 1. Markström, 2. Q. Hughes, 3. E. Pettersson (všichni Vancouver). Stav série: 1:2.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Ozbrojenec v Le Havru, který držel rukojmí v bance, se vzdal

Ozbrojený muž, který ve čtvrtek odpoledne zajal šestici rukojmích v jedné z bank v severofrancouzském městě Le Havre, se vzdal policii. Před tím všechny lidi propustil, uvedla agentura Reuters s odvoláním na policejní odbory. Podle nich strážci zákona při zatýkání muže nepoužili zbraně. Televizní stanice RTL dříve uvedla, že se domáhal osvobození Palestinců vězněných Izraelem.

Na místě zasahovala zvláštní policejní jednotka, která uzavřela okruh 500 metrů kolem banky v přístavu ležícím přibližně 200 kilometrů severozápadně od Paříže. K bance BRED v centru města se 170 000 obyvateli dorazili i pyrotechnici, neboť muž u sebe měl tašku, která by podle policie mohla obsahovat výbušniny.

Podle zdrojů RTL je 34letý muž policii znám v souvislosti se svým radikálním smýšlením. "Víme, že se radikalizoval a trpí vážnými duševními obtížemi," řekl agentuře Reuters policista Yves Lefebvre.

Muž ozbrojený pistolí vešel podle médií do banky krátce před 17:00 SELČ. Policie s ním vyjednávala a ve večerních hodinách pak rukojmí postupně propouštěl.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Policie zatkla tři mladistvé s puškou v Trumpově sídle na Floridě. Měli štěstí, že tam prezident nebyl

Policie na Floridě zadržela tři náctileté chlapce s nabitou útočnou puškou AK47, kteří se při útěku před policií nedopatřením ocitli na pozemku luxusního letoviska Mar-a-Lago, které patří prezidentovi Donaldu Trumpovi. Trump v době incidentu v klubu nebyl, informoval server BBC.

Podle policejního mluvčího parkovali tři patnáctiletí chlapci asi tři kilometry od letoviska. Když se k nim přiblížili policisté, kteří je chtěli zkontrolovat, chlapci ujeli. Následně však spatřili další policejní auto, které kontrolovalo jiné vozidlo, a mylně se domnívali, že policie již zřídila policejní zátaras, aby je zadržela. Vystoupili proto z auta a přeskočili blízkou zeď, za níž se ovšem nacházelo Trumpovo letovisko. Na jeho území pak zahodili nabitou pušku AK47 s náhradním zásobníkem. Policie je zadržela, když se snažili schovat.

"Vůbec netušili, kde jsou," řekl policejní mluvčí. Poznamenal, že chlapci měli štěstí, že na pozemku zrovna nebyl přítomen Trump či členové jeho rodiny, protože by je jinak zřejmě zastřelili příslušníci ochranky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy