Tichá invaze: Do Evropy pronikají cizí biologické druhy

Josef Tuček
8. 4. 2009 7:30
Biologická invaze je plíživá, nenápadná, ale riziková
Plzák španělský.
Plzák španělský. | Foto: Wikimedia Commons

Praha - Je to plíživá, nenápadná, ale přitom riziková invaze: do nových koutů světa pronikají tisíce druhů rostlin a živočichů, které tam nikdy dříve nežily. Požírají tam druhy původní, vytlačují je z jejich stanovišť, přinášejí s sebou choroby. Výsledkem je narušená přírodní rovnováha, přetvořená krajina, a také ekonomické škody v zemědělství, lesnictví a rybářství.

"Předběžné odhady ukazují, že náklady související s biologickými invazemi dosahují v Evropě ročně nejméně deseti miliard eur," říkají autoři shrnujícího komentáře v posledním čísle světového vědeckého časopisu Science.

"Ale bude to spíš víc. U devadesáti procent nově rozšířených druhů pořád neznáme ekologické ani ekonomické dopady jejich invaze," doplňuje Petr Pyšek, zástupce ředitele Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích, jenž byl členem mezinárodního týmu, který zprávu pro Science připravil.

Jedenáct tisíc přistěhovalců

Bolševník velkolepý.
Bolševník velkolepý. | Foto: Wikimedia Commons

Mezinárodní skupina vědců, podporovaná Evropskou unií, v níž pracoval i docent Pyšek, už letos vydala knihu o pronikání invazních druhů do Evropy. Podle ní už na evropskou pevninu, do řek i okolních moří proniklo přes 11 000 druhů z jiných částí světa.

Více než polovinu z nich tvořily suchozemské rostliny, asi třetinu pak bezobratlí živočichové jako například plzák španělský, škodící na polích i na zahradách, anebo mandelinka bramborová.

Co je však nejdůležitější: ukazuje se, že rychlost zavlékání nových druhů do Evropy se za poslední desetiletí oproti minulosti zvýšila. Je to logický důsledek evropského sjednocování, které ulehčuje cestování i volný pohyb zboží. Takto se snadno rozšíří semínka rostlin i drobní živočichové. Lidé si vozí akvarijní rybky, které někdy vypustí do přírody. A šíření znásobila i rychlá letecká doprava.

Jako útok yperitem

V Česku patří mezi nejznámější, i když už dávnější invazní druhy bolševník velkolepý. Až čtyři metry vysoká a třicet kilogramů těžká rostlina, která k nám byla poprvé přivezena jako okrasná do zámeckých parků před 150 lety z Kavkazu, se rozšířila do krajiny.

Vytváří husté porosty, v jejichž stínu těžko přežívají původní rostliny. Její šťáva se dá přirovnat k yperitu - když si jí člověk potřísní pokožku a zasvítí na něj slunce, naskáčou mu bolestivé puchýře.

Přitom je bolševník velkolepý téměř nezničitelný. Po odseknutí nad zemí znovu vyroste z kořene. Semena mohou dozrát i v odkvetlých okolících, které byly odseknuty a ponechány ležet na zemi... To samozřejmě komplikuje a prodražuje život zemědělcům i ochráncům přírody.

Rak přináší vražednou plíseň

Rak pruhovaný.
Rak pruhovaný. | Foto: Wikimedia Commons

Příkladem invazních druhů z novější doby jsou dva raci přivezení z Ameriky - rak pruhovaný a rak signální. Ty se šíří stále dál v českých tocích.

Problém je, že jsou nositeli plísní, proti nimž jsou sami odolní. Avšak plísně pak zcela nekompromisně zabíjejí původní raky.

V dnešní době se řeky zotavují ze znečištění z minulých let, a původním rakům by se v nich tedy mohlo dařit lépe. Avšak jejich novému rozšíření brání zavlečené druhy a s nimi žijící plísně.

Sjednotí se Evropa?

Vědci v časopise Science doporučují, aby Evropská unie vytvořila celoevropské pracoviště, které by šíření nechtěných druhů sledovalo a snažilo se je alespoň zbrzdit.

"Úplně mu samozřejmě zabránit nejde, to je v době jednotného trhu určitě nemožné," připouští docent Pyšek. "Zatím vše sledují národní a případně evropské instituce ze svých zorných úhlů. Druh, který v jedné zemi už považují za rizikový, může být v jiném státě přehlížen a nepozorovaně se z něj šířit do okolních zemí. Jednotné koordinační centrum by tedy shromáždilo všechny dostupné informace a lépe určilo, dovozu kterých druhů je lépe se snažit zabránit."

Svůj článek v časopise Science vědci nadepsali titulkem "Sjednotí hrozba biologických invazí Evropskou unii?".

 

Právě se děje

před 17 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy