Praha - Nejsilnější neutronový zdroj na světě postaví evropští vědci ve Švédsku. A Česká republika to pomohla vyjednat.
Zájem získat stavbu tohoto projektu na svém území mělo více evropských států; do finálního kola se kromě Švédska nakonec dostalo ještě Maďarsko a Španělsko.
Země, které o získání vědeckého projektu usilovaly, požádaly koncem roku 2008 Českou republiku, aby fungovala jako jakýsi "katalyzátor" jednání. Česko tedy svolalo dvě setkání zástupců zemí, které měly o účast na provozování neutronového zdroje zájem. I díky tomu pak nakonec zúčastněné státy vyjádřily největší podporu Švédsku, které vědecké zařízení postaví ve městě Lund.
Lákadlo pro světovou špičku
Švédsko zaplatí největší část nákladů na stavbu, provoz i závěrečné odstranění zařízení, odhadovaných celkově na 1,2 miliardy eur (32 miliardy korun). Další zúčastněné země budou platit své konkrétní projekty uskutečňované ve výzkumném zařízení.
Takováto vědecká centra do země lákají špičkové odborníky ze zahraničí, kteří přinášejí nové nápady a znalosti a rovněž obohacují vzdělávání místních studentů. Průmysl hostitelské země se snáze stane dodavatelem a také může lépe využít výsledky výzkumů, protože je má hned po ruce.
"Určitě nelitujeme investic do výzkumu, bez ohledu na ekonomickou krizi. Určitě skončí dřív, než budeme většinu těchto peněz na projekt vynakládat. Podpora vědy ostatně patří k tomu nejlepšímu, co můžeme pro ekonomiku země udělat," řekl pro Aktuálně.cz Peter Honeth, státní tajemník švédského ministerstva školství a výzkumu.
V Praze přebíral od české ministryně školství Miroslavy Kopicové oficiální dopisy od deseti evropských zemí potvrzující vítězství Švédska.
Co dělají atomy
Zařízení má být uvedeno do provozu kolem roku 2019. Protony (jádra vodíku zbaveného elektronů) se v něm budou urychlovat a pak "ostřelovat" cíl, nejčastěji rtuť. Z ní se tím uvolní intenzivní pulsy neutronů, které pak v experimentálních komorách proniknou hluboko do vzorků zkoumaných materiálů a přinesou informace o jejich složení až do atomové úrovně.
Tomuto způsobu "vyrážení" částic pomocí bombardování terče jinými částicemi se říká spalace. Nově budované zařízení má pak oficiální název Evropský spalační zdroj.
"Díky neutronům poznáme, kde atomy jsou a co dělají," popisují s mírnou nadsázkou autoři projektu v oficiálních informacích.
Vědci předpokládají, že takto budou zkoumat nově vyvíjené materiály pro využití v průmyslu, telekomunikacích, dopravě i energetice. Stejně tak však budou "nahlížet" také do živých tkání a látek látky biologického původu, což je využitelné v medicíně a biotechnologiích.
Češi získali laser
Také Česká republika chce postavit obdobné velké výzkumné středisko evropského a možná i světového významu. V českém případě jde o největší výzkumný laser na světě, označovaný zkratkou ELI.
Bude sloužit jinému typu výzkumu struktury látek, takže by měl přinést tipy na výrobu materiálů s novými vlastnostmi, anebo údaje o prostorové stavbě bílkovin v lidském těle, která ovlivňuje jejich vlastnosti.
Česko si projekt pro sebe vybojovalo v diplomatickém souboji už koncem uplynulého roku. Na rozdíl od Švédska však Česko bude laser s předpokládanou cenou 6,5 miliardy korun stavět z 85 procent za peníze získané od Evropské unie a určené na rozvoj regionů zaostávajících za evropským průměrem.
Zbytek peněz ovšem musí jít z českého rozpočtu. Čeští vědci věří, že je nakonec od státu získají.
"Je to dlouhodobý projekt, který posílí českou vědu a prospěje i průmyslu," zdůrazňuje předseda Akademie věd Jiří Drahoš. A náměstek ministryně školství pro vědu Vlastimil Růžička souhlasí:"Bude to unikátní výzkumné zařízení evropského významu. Musíme na něj sehnat peníze, i kdyby trakaře padaly."
