"V době, kdy jsme se rozhodli k odboji, bylo už přes 80 politických vražd. Mezi nimi generál Heliodor Píka, Milada Horáková, veteráni ze západní fronty. To byl důvod, proč jsme se rozhodli dát dohromady skupinu a začít se o něco starat," vyprávěl Milan Paumer internetovému projektu Paměť národa, jak se po komunistickém převratu z roku 1948 dala skupina bratří Mašínů dohromady.
Proti komunistickému režimu bojovala se zbraní v ruce, při jejích akcích zemřelo sedm lidí, dva policisté a pokladník v Československu, později i čtyři východoněmečtí policisté. V roce 1953 se skupina probila na Západ. Do Západního Berlína ale dorazili jen bratři Mašínové s Paumerem. Zbyněk Janata a Václav Švéda byli dopadeni a v roce 1955 v Československu popraveni.
Ctiradu Mašínovi se od českého státu dostává dosud největšího uznání. Přestože ho, spolu s bratrem Josefem, vyznamenal už v roce 1945 prezident Edvard Beneš medailí Za chrabrost za "osobní statečnost v době druhé světové války". Podle historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů byl navíc Ctirad hlavním iniciátorem akcí odbojové skupiny. Otcem obou bratrů byl Josef Mašín starší, hrdina protinacistického odboje popravený za druhé světové války.
Spolu se Ctiradem dostanou v Poslanecké sněmovně status účastníka třetího odboje i Paumer, Švéda a Janata. Pro dnes již nežijící odbojáře o to požádaly Centrum pro dokumentaci totalitních režimů a Spolek Pocta Mašínům. Pouze jediný dosud žijící, letos devadesátiletý Josef Mašín, nechtěl o nic žádat. Od útěku na Západ také zemi svého narození nenavštívil. Vadilo mu, že v parlamentu seděli až donedávna komunisté. S Paumerem i bratrem Ctiradem ale převzal ocenění Československého národního sdružení v Kanadě.
Příbuzným odbojářů či zástupcům zmíněných spolků předá ocenění ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Pavel Kugler. Ten připomíná, že třetí odboj nejprve veřejnost i historikové neuznávali, své místo ve společnosti získal až postupně.
"Bratři Mašínové a lidé, kteří jim pomáhali, znamenali dlouho jednu z nejkontroverznějších skupin protikomunistického odboje. Udělením statusu účastníků třetího odboje stát ale jednoznačně uznal, že odpor proti totalitě a zlu nemusí mít jen podobu disentu, šíření letáků či bytových seminářů, ale i ozbrojeného boje," vysvětluje Kugler.
Na zlom v postoji českého státu upozorňuje i historik Blažek. Navíc se podle něj stále rozhoduje o dalším členovi skupiny Ctiboru Novákovi. "Všichni se, bez ohledu na důsledky, snažili o nastolení demokracie a svobody v totalitním Československu," říká Blažek.
Josef Mašín
- Narodil se 8. března 1932 v Praze jako druhé dítě Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, rozené Novákové. Bratr Ctirada a Zdeňky Mašínových.
- V roce 1945 byl vyznamenán prezidentem Edvardem Benešem medailí Za chrabrost za "osobní statečnost v době války". Po válce absolvoval internátní školu Kolej krále Jiřího z Poděbrad. Od roku 1950 pracoval v dělnických profesích.
- Se svým bratrem a přáteli založil odbojovou protikomunistickou skupinu. V říjnu 1951 byl zatčen za přípravu ilegálního přechodu státních hranic. Propuštěn byl po dvou měsících pro nedostatek důkazů. V létě 1953 strávil opět několik týdnů ve vazbě ze stejných důvodů.
- Se svým bratrem a přáteli v říjnu 1953 odešel do Západního Berlína a odtud do USA. V letech 1953 až 1959 sloužil v americké armádě (poslední dva roky v posádce v Evropě). Po odchodu z armády podnikal ve Spolkové republice Německo a v USA. Je ženatý, je otcem Barbary a Sandry. Barbara Masin je autorkou knihy Gauntlet: Five Friends, 20,000 Enemy Troops, and the Secret That Could Have Changed the Course of the Cold War (2006), která vyšla česky pod názvem Odkaz: pravdivý příběh bratří Mašínů (2005).
- Je také spoluautorem knihy Cesta na severozápad (2010). V roce 2005 byl vyznamenán v Kanadě Cenou T. G. Masaryka, v roce 2008 čestnou plaketou předsedy české vlády Mirka Topolánka z ODS. V roce 2011 mu udělil ministr obrany Alexandr Vondra z ODS Vyznamenání Zlaté lípy. Žije v kalifornské Santa Barbaře.
S Josefem Mašínem, který žije ve Spojených státech, je Blažek v kontaktu kvůli budování Památníku tří odbojů v Lošanech, na někdejším statku rodiny Mašínů nedaleko Kolína. "Od Josefa jsme dostali například nášivky z let, kdy se Ctiradem sloužili v americké armádě. Spolupracujeme i s jeho sestrou Zdenou. Oba uvítali, že stát konečně ocenil jejich bratra s jádrem celé skupiny. Výhrady mají snad jen k délce toho řízení," říká historik.
Památník se má po čtyřech letech příprav otevírat letos 26. srpna, mezi pozvanými je i Josef Mašín. Třebaže není jasné, zda už své dřívější výhrady vůči poměrům v Česku změnil a přestal návštěvu odmítat. "Necháváme to na jeho rozhodnutí," konstatuje Blažek.
Ctirad Mašín
- Narodil se 11. srpna 1930 v Olomouci jako nejstarší dítě Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, rozené Novákové.
- V roce 1945 byl vyznamenán prezidentem Edvardem Benešem medailí Za chrabrost za "osobní statečnost v době války". Po válce absolvoval internátní školu Kolej krále Jiřího z Poděbrad. V letech 1950 až 1951 studoval ČVUT v Praze, poté pracoval v dělnických profesích.
- S bratrem Josefem a přáteli založil odbojovou protikomunistickou skupinu. V říjnu 1951 byl zatčen a v srpnu 1952 odsouzen k dvěma a půl letům vězení za přípravu ilegálního přechodu státních hranic. Až do propuštění po amnestii prezidenta republiky v červnu 1953 byl vězněn na Jáchymovsku v uranových lágrech.
- Společně se svým bratrem a přáteli v říjnu 1953 odešel do Západního Berlína a odtud do USA. V letech 1953 až 1959 sloužil v americké armádě, poslední dva roky v posádce v Evropě. Po odchodu z armády podnikal.
- Žil dlouhodobě v USA, nejdříve v New Yorku a později v Clevelandu. Na základě jeho vzpomínek připravil Ota Rambousek knihu Jenom ne strach (Praha 1990). Ctirad je spoluautorem knihy Cesta na severozápad (2010). V roce 2005 byl vyznamenán v Kanadě Cenou T. G. Masaryka a v roce 2008 čestnou plaketou předsedy české vlády Mirka Topolánka z ODS. Zemřel 13. srpna 2011 v Clevelandu. Na pohřbu v USA mu udělil ministr obrany Alexandr Vondra z ODS Vyznamenání Zlaté lípy in memoriam. Pohřben je na vojenském hřbitově v kalifornském městě Riverside.
"Zaplatili jsme obrovskou cenu, majetek rodiny byl rozkraden. Maminka zemřela v kriminále. Kontinuita komunistických zákonů s těmi současnými je pro mě nepřijatelná. Situace by se musela podstatně změnit, abych přijel," řekl před časem autorovi tohoto článku Josef Mašín.
Narážel tím na tažení komunistického režimu proti své rodině. Matka Zdena Mašínová putovala do vězení za spoluúčast na zločinném spiknutí proti republice a za mřížemi zemřela. Její bratr Ctibor Novák byl popraven. Vězení neušla ani jediná dcera manželů Mašínových - Zdena.
Zřízení památníku v Lošanech podpořila i transparentní veřejná sbírka, v níž se zatím vybralo 7,5 milionu korun, zhruba 7,3 milionu už bylo použito. Pro dokončení expozice bude podle Blažka potřeba získat ještě dva miliony korun. "Doba je těžká, ale právě proto je nutné připomínat, na jakých hodnotách vzniklo Československo, jak se proměňovalo a jakou roli v tom hrála rodina Mašínů, která přinesla velké oběti," uvádí historik.
Milan Paumer
- Narodil se 7. dubna 1931 v Kolíně. Vyučil se strojním zámečníkem v Čelákovicích a poté absolvoval střední průmyslovou školu v Kolíně.
- V roce 1942 se v Poděbradech seznámil s bratry Ctiradem a Josefem Mašínovými, s nimiž na počátku padesátých let založil odbojovou protikomunistickou skupinu. Od října 1952 vykonával základní vojenskou službu. Společně s bratry Mašínovými a dalšími dvěma přáteli v říjnu 1953 odešel do Západního Berlína a poté do USA. Po cestě byl ve východním Německu postřelen do břicha.
- V letech 1953 až 1959 sloužil v americké armádě (v letech 1956 až 1957 sloužil v Koreji). Od roku 1959 provozoval na Floridě taxislužbu.
- V roce 2001 se vrátil do Česka a žil v Poděbradech. S několika institucemi spolupracoval na vzdělávacích projektech o třetím odboji. Od roku 2004 byl členem Konzervativní strany. Byl také členem Konfederace politických vězňů a skautského oddílu ve vysočanském 53. středisku bratří Mašínů. V roce 2005 byl v Kanadě vyznamenán Cenou T. G. Masaryka a v roce 2008 čestnou plaketou předsedy české vlády Mirka Topolánka z ODS.
- Zemřel 22. července 2010 v Praze. Jeho pohřbu v Poděbradech se zúčastnil předseda vlády Petr Nečas z ODS a několik ministrů, kteří tehdy podpořili návrh zákona o ocenění účastníků protikomunistického odboje. Paumer je také spoluautorem knihy Cesta na severozápad (2010). V říjnu 2012 mu byla na nádvoří poděbradského zámku odhalena pamětní deska.
Na aktuálnosti získává památník i kvůli nynější válce na Ukrajině. Podle expertů jde o stálé potýkání s Ruskem a se Sovětským svazem - od československých legií v Rusku za první světové války přes druhou světovou válku až po protikomunistický odboj. Všech těchto etap se rodina Mašínů aktivně zúčastnila. Otec Josef bojoval nejprve jako legionář, za druhé světové války pak byl jedním z odbojářů ve skupině Tři králové.
Václav Švéda
- Narodil se 26. dubna 1921 v Pivíně u Olomouce v rodině drobných rolníků. Studoval gymnázium v Kolíně, kde žila jeho teta. Opakovaně se po nacistické okupaci neúspěšně pokusil odejít do zahraničí, aby se připojil k československým jednotkám v zahraničí.
- V roce 1940 byl zadržen při pokusu o přechod do Švýcarska a v roce 1942 v Berlíně odsouzen k 15 letům vězení. Po osvobození se vrátil do vlasti, kde dostudoval gymnázium. V roce 1946 se oženil s Ludmilou Mašínovou, adoptovanou dcerou příbuzných Josefa Mašína. Společně hospodařili na statku v Lošanech. Při odhalení lošanského pomníku Josefa Mašína se seznámil s jeho syny Ctiradem a Josefem.
- V roce 1950 komunistické úřady hospodářství v Lošanech zabavily, o dva roky později se Švédovi museli vystěhovat. Václav pracoval v různých podřadných zaměstnáních, mimo jiné na dole Kaňk u Kutné Hory. Zapojil se do protikomunistické skupiny bratří Mašínů, společně s nimi, Milanem Paumerem a Zbyňkem Janatou odešel na podzim 1953 do zahraničí.
- Cestou do Západního Berlína byl u obce Waldow postřelen a nemohl pokračovat. Byl zatčen příslušníky Lidové policie NDR, v roce 1954 byli s Janatou vydáni do Československa, kde byli společně se Ctiborem Novákem odsouzeni Nejvyšším soudem v Praze k trestu smrti a 2. května 1955 oběšeni.
- Nesměli být pohřbeni a urny s jejich popelem byly v roce 1961 zničeny. Postiženi byli také příbuzní. Ve zmíněném procesu byli v roce 1955 k dlouholetým trestům odnětí svobody odsouzeni také jeho manželka Ludmila, otec František Švéda a bratři Zdeněk a Vratislav. Po roce 1989 byli všichni postupně rehabilitováni.
"Československo vzniklo a bylo udržováno za cenu velkých osobních obětí. A rodina Mašínových jich přinesla více než vrchovatě," prohlašuje hlavní autor expozice lošanského památníku Blažek.
Jako účastnici třetího odboje uznalo už dříve ministerstvo obrany matku bratrů Mašínů Zdenu, stejně jako Vladimíra Hradce, zbrojíře jejich skupiny.
Zbyněk Janata
- Narodil se 1. února 1933 v Bartoušově na Jičínsku v rodině učitele. Matka mu zemřela již v roce 1936. Za války jeho otec pomáhal Zdeně Mašínové po zatčení jejího manžela, odbojáře a armádního důstojníka Josefa Mašína staršího.
- Zbyněk se tehdy seznámil s bratry Ctiradem a Josefem Mašínovými. Po válce studoval na gymnáziu v Nymburku a v Poděbradech, v roce 1948 byl přijat na Vyšší průmyslovou školu v Mladé Boleslavi. Po účasti na pokusu o krádež motoru z vraku auta odstaveného na školním dvoře byl vyloučen ze všech škol. Pracoval v hutích na Kladně, později jako technický úředník v podniku Kovolis Čáslav v Hedvíkově.
- Zapojil se od počátku do činnosti protikomunistické skupiny bratří Mašínů, 28. září 1951 se zúčastnil přepadení policejní stanice v Čelákovicích. V srpnu 1952 poskytl informace pro přepadení vozu s výplatami pro zaměstnance Kovolisu. V srpnu 1953 se podílel na krádeži výbušniny z dolu Kaňk.
- Společně s bratry Mašínovými, Milanem Paumerem a Václavem Švédou odešel na podzim 1953 do zahraničí. Cestou do Západního Berlína se po přestřelce na nádraží v Uckro od přátel oddělil a byl zatčen Lidovou policií NDR. V roce 1954 byl se Švédou vydán do Československa, kde byli společně se Ctiborem Novákem odsouzeni Nejvyšším soudem v Praze k trestu smrti a 2. května 1955 oběšeni. Nesměli být pohřbeni a urny s jejich popelem byly v roce 1961 zničeny. V roce 1991 byl rehabilitován.
VIDEO: Mašínové jsou pro mě hrdinové. Proti násilí se musí člověk postavit se zbraní, říká historik Jiří Pernes.
