Vedení Českého rozhlasu se teď upíná k 1. dubnu 2025. Pokud ani tehdy mediální novela nezačne platit, dojde podle generálního ředitele Zavorala k přípravě úsporných opatření. "Můžeme se bavit o poměrně výrazném zeštíhlení služeb. K diskusi bude počet stanic, s výjimkou těch regionálních, které jsou zákonně určené. Také dojde k mnohem většímu sdílení programů a výraznému snížení premiér," popisuje Zavoral. Změny se podle něj dotknou i uměleckých těles, výroby, nových formátů i technologií.
Restrukturalizace Českého rozhlasu znamená také rušení pracovních míst. "Náš propočet je asi čtvrtina míst, to znamená asi tři sta až tři sta padesát zaměstnaneckých a pracovních pozic, které bychom museli zrušit k 31. prosinci 2025," upřesňuje Zavoral. Jeho slovy mohou úspory vést k "zeštíhlení" digitálních stanic Radiožurnál Sport nebo Pohoda a částečně by se dotkly i zpravodajství. Lineární vysílání stanice pro mladé Radio Wave nebo dětského Radia Junior by pak musela skončit úplně.
Vládní koalice viní z průtahů přijetí mediálního zákona obstrukce opozičních stran. Generální ředitel ČRo Zavoral se snažil poslance hnutí ANO a SPD přesvědčit už v minulosti při vystoupení na obou poslaneckých klubech, neúspěšně. "Argument typu, že nás nikdo nepotřebuje, je trochu úsměvný. A to byl třeba argument pana předsedy Babiše, že nás nepotřebuje, protože má své příznivce na sociálních sítích," komentuje generální ředitel.
Opozičnímu hnutí ANO dlouhodobě rostou preference a jeho zástupci kromě kritiky navyšování koncesionářských poplatků volají po financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu, podobně jako například na Slovensku. "Ze slovenského modelu mám opravdu velký strach. Pokud by došlo ke změně ve vládních konstelacích (v České republice, pozn. red.), budu v maximální možné míře vysvětlovat a argumentovat, proč má stávající systém smysl a proč má smysl si bránit a hýčkat média veřejné služby," vysvětluje Zavoral ve Spotlightu News.