V posledních letech se v souvislosti s alkoholem skloňuje i anglický termín hangxiety (složenina slov hangover, v překladu kocovina, a anxiety, v překladu úzkost). Úzkostnými stavy při kocovině trpí podle některých studií 18 procent lidí a depresivními stavy dokonce 30 procent lidí. 

Pusťte si epizodu také jako podcast:

"Obecně je to hlavně o množství. To znamená, že čím více alkoholu člověk vypije, tím je to horší. Ty úzkosti jsou spojené i s tím, že velmi často lidé, kteří jimi trpí, na to berou nějaké léky typu xanax a ty špatně reagují s alkoholem a tyto stavy prohlubují," popisuje Ryparová.

Pokud už se člověk rozhodne pít, tělo podle chemičky nejlépe zpracovává "průhledný alkohol". "Třeba když pijete vodku, tak tělo zpracovává jen jednu látku, která je pro něj cizí - etanol. Když ale pijete roztoky, které nejsou průhledné, jako je červené víno, whisky, rum, tak ty obsahují obrovské množství dalších látek, které jsou pro naše tělo cizí a tělo je musí nějakým způsobem také zpracovat," doplňuje chemička.

Ryparová také vysvětluje, že při pití alkoholu vzniká hormonální nerovnováha. "Je mnoha výzkumy potvrzeno, že existuje obrovský vliv pití alkoholu na vznik rakoviny prsu, což je právě způsobeno hormonální disbalancí. Do toho procesu jsou, jak většina lidí tuší, zapojená játra, kde se odehrává 90 procent té chemie. Když tělo zpracovává etanol, tak se tvoří látky, které jsou pro játra extrémně nebezpečné. Představte si to, jako kdyby do nich při každé reakci vystřelila mikroskopická kulka," dodává.

Existuje nějaký osvědčený "lék" na kocovinu? A platí stereotypy, že je lepší se před pitím alkoholu najíst a pít hodně vody? Proč podle Ryparové člověk, který vystudoval chemii, nebude nikdy pít alkohol a jaké vitaminy je dobré po pití alkoholu doplnit? Dozvíte se v rozhovoru v úvodu článku.