"Stalo se to všechno poprvé. Všichni se na tom učíme - učí se na tom česká společnost, policie i novináři. V globálu bych řekl, že na to, jak moc hrozné to bylo, tak česká společnost nakonec jako celek zareagovala velmi dobře," hodnotí teolog to, jak se veřejnost vyrovnávala s tragickou prosincovou střelbou, při které zemřelo čtrnáct lidí a dalších pětadvacet bylo zraněno.
Pro společnost to ale podle něj byla velká lekce, ze které se musí učit. "Když je někdo obětí zemětřesení nebo záplav, je to hrozné, ale lidsky pochopitelné - patří to do řádu věcí. Ale tady je to čiré zlo, které nebylo způsobeno neutrálním vesmírem, ale lidskou zlobou," vysvětluje Vácha, že jsme možná kvůli události tak trochu ztratili víru v to, že jsou lidé dobří.
Vácha se v rozhovoru zastává nejen způsobu informování o události médii, ale také jednání policie. Podle něj se děly pochopitelné chyby, ale při tak bezprecedentní situaci se jim dle slov etika dá jen těžko vyhnout. "Říká se vtip, že po fotbalovém zápase máme v Česku deset milionů rozhodčích a trenérů, kteří velmi dobře vědí, co se mělo stát. V tom jsme výborný národ," dodává.
Odborník na etiku v rozhovoru rozebírá i reakce a jednání některých politiků, kteří by podle něj ze své funkce měli myslet především na to, jak kultivovat společnost. Podle něj to obecně s politickou etikou až na výjimky po Evropě nevypadá moc dobře a v českém kontextu uvádí jako příklad třeba jednání expremiéra Andreje Babiše nebo předsedy SPD Tomia Okamury.
Váchovi vadí i nedávná slova poslankyně ANO Aleny Schillerové, která s odkazem na to, že by se neměly dál zvyšovat výdaje na obranu, prohlásila, že "nejsme ve válce, chceme žít v míru." Podle něj není možné, že by Schillerová něco takového myslela vážně, a chtěla svým výrokem získat pouze politické body. "Nevidím jí do hlavy, ale je to hloupost," dodává Vácha.
