Schengen neznamená konec hraničních kontrol

Ministerstvo vnitra ČR
25. 11. 2007 18:30
2. díl seriálu Veřejné správy
Foto: Ondřej Besperát

Seriál Veřejné správy - Česká republika a spolu s ní dalších 8 států se připravuje na vstup do schengenského prostoru.

Před Vánocemi 2007 budou ukončeny hraniční kontroly na pozemních hranicích a na konci března 2008 na mezinárodních letištích.

Odstranění hraničních kontrol na společných vnitřních hranicích schengenských států je nejviditelnějším, nikoliv však jediným znakem schengenské spolupráce.

Čtěte více: Jak se Česko připravuje na vstup do Schengenu. 1. díl seriálu Ministerstva vnitra

Schengen stanovuje pravidla pro překračování vnějších hranic, která jsou doprovázena vysokými standardy uplatňovanými při spolupráci policejních a justičních orgánů, ochraně osobních údajů či sdílení údajů vkládaných do společné databáze.

Aby odstranění kontrol na vnitřních hranicích nemělo negativní dopad na vnitřní bezpečnost společně sdíleného prostoru, zavedly schengenské státy řadu vyrovnávacích/kompenzačních opatření, která jsou detailně stanovena v příslušných právních předpisech (tzv. schengenské acquis) a dále rozvedena v doporučeních pro jejich správnou aplikaci v praxi.

Soubor těchto opatření tvoří schengenské standardy, které jsou závazné pro všechny zúčastněné státy.

Vysoký standard při zajišťování ochrany schengenského prostoru garantují detailní pravidla rozepisující aktivity jednotlivých států včetně jejich vzájemné spolupráce.

Nezbytným nástrojem spolupráce, bez kterého by bylo zrušení hraničních nemyslitelné, je Schengenský informační systém (SIS), společný nástroj výměny informací o hledaných osobách a věcech mezi státy schengenského prostoru.

Záznamy SIS jsou využívány při provádění kontrol na vnějších hranicích Schengenu, při posuzování žádostí o udělení víza, vydávání povolení k pobytu nebo při registraci motorových vozidel.

Používán je rovněž během policejních či celních kontrol ve vnitrozemí.

SIS zprostředkovává prakticky okamžitý přístup všech oprávněných orgánů k záznamům přebíraným z národních informačních systémů v rozsahu, který schengenské státy považují za nezbytný pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti na společném území.

Ačkoliv ještě není součástí Schengenu, ČR má již od 1. září 2007 přístup k údajům vyloženým do SIS současnými schengenskými státy.

Foto: Ondřej Besperát

Zrušením kontrol na vnitřních hranicích se ochrana hranic přesunula na vnější hranice, tj. hranice se státy, které se plně nepodílejí na schengenské spolupráci. Všechny osoby překračující hranice podléhají minimální kontrole, jejímž účelem je zjištění totožnosti na základě předložení cestovních dokladů.

Státní příslušníci třetích zemí jsou při vstupu a výstupu na/z území členských států podrobeni důkladné kontrole, která ověřuje splnění všech podmínek pro vstup a pobyt ve společném prostoru.

Zvláštní pravidla platí pro rodinné příslušníky osob požívajících právo Společenství na volný pohyb (tj. občanů EU/Schengenu, Švýcarska a Lichtenštejnska).

Organizovaný zločin a nelegální migrace neznají hranice. I přes absenci kontrol proto všechny příslušné orgány schengenských států intenzivně spolupracují.

Kromě výměny informací patří mezi oblasti vzájemné spolupráce např. radiová komunikace, vytváření společných policejních pracovišť, vysílání styčných úředníků do jiných států nebo přeshraniční sledování a pronásledování, které umožňují policejním orgánům jednoho státu pokračovat ve svých aktivitách na území sousedního státu.

Hraniční přechod Vyšné Nemecké.
Hraniční přechod Vyšné Nemecké. | Foto: Ondřej Besperát

Důležitý nástroj vzájemné justiční spolupráce v trestních věcech představují možnosti nabízené např. evropským zatýkacím rozkazem nebo předávání osob ve výkonu trestu. Přitom jsou samozřejmě respektována lidská práva a platí mj. zákaz dvojího trestu.

Nástrojem umožňujícím regulaci přílivu osob a eliminaci proniknutí nežádoucích osob nebo osob představujících bezpečnostní riziko, je vízová politika, která je v rámci EU (tj. nejenom mezi státy schengenského prostoru) harmonizovaná.

V rámci EU existuje jednotný seznam zemí, jejichž státní příslušníci potřebují pro vstup na území EU vízum - tzv. černý seznam. Jiný - bílý - seznam občany dalších států od této povinnosti osvobozuje.

Schengenské státy navíc harmonizovaly podmínky pro krátkodobý pobyt na svém území. Po získání tzv. schengenského víza může jeho držitel pobývat a volně se pohybovat po schengenském prostoru po dobu až 3 měsíců během půlroku ode dne prvního vstupu na území Schengenu.

Foto: Ondřej Besperát

Vydávání povolení k dlouhodobému pobytu nebo stanovení podmínek pro získání občanství však již harmonizovány nebyly a jsou předmětem legislativní úpravy každého jednotlivého státu.

Platné povolení k dlouhodobému pobytu v jednom schengenském státu nicméně svého držitele opravňuje k pohybu v rámci Schengenu - po dobu max. 3 měsíců

Zpracování osobních údajů, tj. údajů, které lze vztáhnout ke konkrétním fyzickým osobám, je nedílnou součástí schengenské spolupráce, neboť sdílení určitých informací (např. o osobách, jimž byl zakázán vstup na území některé schengenské země, nebo o odcizených vozidlech) je nezbytnou podmínkou efektivního zajištění bezpečnosti v schengenském prostoru.

Vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými členskými státy je předáváno velké množství nejrůznějších informací, přičemž v naprosté většině se jedná o údaje citlivého charakteru, jejichž zneužití či ztráta mohou vést k výraznému zásahu do osobnostních práv jednotlivce, je v rámci schengenského prostoru věnována velká pozornost také ochraně osobních údajů.

Foto: Ondřej Besperát

Pro shromažďování, ukládání, předávání či jiné zpracování osobních údajů v souvislosti s schengenskou spoluprací jsou proto stanovena striktní pravidla (a to jak na mezinárodní úrovni, zejména v Schengenské prováděcí úmluvě, tak i ve vnitrostátním právu členských států), přičemž kontrola jejich dodržování je svěřena nezávislým dozorovým orgánům.

V příštím díle seriálu se dozvíte, jaká pravidla stanovuje Schengen pro překračování hranic. Platí pro pohyb přes vnitřní hranice nějaká omezení? Bude možné překračovat hranice i mimo současné hraniční přechody? Co se změní na mezinárodních letištích a jaké požadavky jsou spojené s možností provozovat lety z/do zemí mimo schengenský prostor?

Tento příspěvek vyšel 4. října 2007 v časopise Veřejná správa.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N, podle nějž už tak policie nyní může vrátit spis státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Soud na Slovensku potrestal 14 lety vězení bývalého elitního prokurátora

Soud na Slovensku uznal bývalého šéfa elitní složky prokuratury Dušana Kováčika vinným z korupce a z dalších trestných činů. Za to mu vyměřil 14 let vězení a trest propadnutí majetku. Vůči tomuto rozhodnutí soudu první instance se lze odvolat.

Kováčik je zatím nejvýše postaveným někdejším představitelem slovenské justice, který byl odsouzen, byť nepravomocně, po několika vlnách zatýkání vysokých úředníků, podnikatelů či soudců. Tato zatýkání Slovensko zažilo po loňských parlamentních volbách, které skončily porážkou do té doby vládních sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica.

Zdroj: ČTK
Další zprávy